Soud zrušil Bloombergův zákaz prodeje velkých limonád v New Yorku

New York/Praha – Starosta New Yorku Michael Bloomberg chtěl uchránit obyvatele svého města před obezitou a prosadil zákaz prodeje velkých porcí sladkých nápojů. Opatření mělo vstoupit v platnost zítra. Podle zpravodajského serveru BBC ale americký soud tento zákaz zrušil na základě žaloby odvětvových svazů. Omezení se mělo týkat rychlého občerstvení, restaurací, kin, sportovních stadionů a kaváren, nikoliv obchodů nebo supermarketů. Podle lékařů je cukr schovaný v nápojích po tabáku, alkoholu a drogách tou nejnebezpečnější závislostí.

Víc než půllitr už ne, cokoliv v objemu do půl litru ano. A pokud by zákazník přece jen chtěl velkou kávu, dostane ji, ale musí si do ní nasypat cukr sám. Káva je však vedlejší – limit se měl týkat hlavně sladkých limonád. „Když budete pít jednu colu denně, budete za rok o pět kilo těžší,“ varoval obyvatele New Yorku spot vytvořený zdravotnickým odborem tamní radnice.

Proti vůbec prvnímu takovému opatření v USA se ale stavěli výrobci nealkoholických nápojů, podle nichž by zákaz poškodil podnikání a omezil osobní svobodu spotřebitelů. Americká asociace výrobců nápojů (ABA) a další podnikatelské skupiny pak případ dostaly před soud.

Ilustrační foto
Zdroj: Bon Appétit/ISIFA

Soudce vrchního soudu na Manhattanu Milton Tingling nakonec rozhodl, že nová regulace byla „svévolná“ a prohlásil ji za neplatnou. Verdikt je ranou pro newyorského starostu, který chtěl zákazem bojovat proti tomu, co nazývá „epidemií obezity“. Město již avizovalo, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Za porušení zákazu, který měl platit od úterý, hrozila pokuta 200 dolarů (asi 3 900 korun). Zákaz se neměl vztahovat na nápoje s umělými sladidly, džusy, mléčné koktejly či alkoholické nápoje.

Ne všichni s kampaní starosty Bloomberga, podle kterého letos poprvé umře víc lidí na obezitu než na podvýživu, souhlasili. „Co mi bude vláda říkat dál? V kolik mám jít spát? Jak velký steak si můžu dát? Kolik brambůrků můžu sníst?“ rozhořčil se radní Dan Halloran.

Pryč s polystyrenem!

Bloomberg už mezitím naznačil, že omezení maximálního objemu nápoje mu stačit nebude. Za chvíli prý padne další americká tradice – možnost vypít si ho v jednorázovém polystyrenovém kelímku. Těch použije průměrný Američan 80 ročně. Starosta se netají tím, že se inspiroval na západním pobřeží.

Ilustrační foto
Zdroj: Bon Appétit/ISIFA

„San Francisco má sice rádo své tradice, ale stejně rádo ukazuje světu svou pokrokovost. Toto město zakázalo polystyren, tedy hlavně kelímky a krabice na jídlo, už před šesti lety. Ve stejnou dobu se zároveň stalo prvním městem v USA, které se zbavilo i igelitových tašek,“ popsal Bloomberg a dodal: „Myslím, že můžeme žít bez něčeho, co ničí životní prostředí, stojí daňové poplatníky peníze a co je lehce nahraditelné.“

Nad nezdravým jídlem se stahují mračna i v Evropě

Boj proti nezdravým pokrmům už zahájily také některé evropské země – například Dánsko a Maďarsko si vloni odhlasovaly takzvanou „daň z tuku“, která byla uvalena třeba na smažené brambůrky.

Můžeme se něčeho podobného dočkat i v Česku? Tomu se regulace nezdravého jídla a pití zatím vyhýbá. Lékaři přesto apelují na tuzemské spotřebitele, aby přemýšleli nad tím, co pijí. Například v půllitru ochucené limonády se skrývá třináct kostek cukru. Odpovídá to zhruba množství, které obsahuje jedna porce zmrzliny nebo půlka tabulky čokolády.

„Je v povědomí lidí, že nápoje colového typu jsou vysoce kalorické, ale neuvědomují si, že třeba minerální vody slazené cukrem jsou na tom úplně stejně,“ upozorňuje dietoložka Pavlína Zdeňková Kroužková. Podobně je na tom i stoprocentní ovocný džus. V půllitrové dávce tohoto nápoje vypijete více než dvanáct kostek cukru.

O moc lépe na tom není ani tradiční zlatavý mok, bohužel pro Čechy. Třetinka piva obsahuje sedm kostek cukru, půllitr dvanáct. Tmavé je ještě mnohem sladší. Hitparádu kalorických hodnot nicméně vede tvrdý alkohol. Do jediného panáka vodky nebo rumu se vejde dvanáct kostek cukru. Jeden večírek tak může zatížit tělo zhruba stejně jako vepřové hody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 6 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
včera v 20:04‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:22‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.