Škodovka a VW slaví výročí svatby

Mladá Boleslav – Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto je tahounem českého exportu a dlouhodobě patří k nejvýkonnějším českým průmyslovým firmám. V 90. letech se společnost stala také synonymem úspěšné privatizace. Někdejší předlužená a stagnující automobilka se proměnila v prosperující firmu po začlenění do německého koncernu Volkswagen. Čtvrtou značkou koncernu Volkswagen se Škodovka stala 16. dubna 1991.

V komunistickém Československu automobilka vyráběla osobní vozy hojně rozšířené ve většině tehdejších satelitů Sovětského svazu. Na popularitě ale automobilům zastaralé koncepce zakládala především absence konkurence v tehdejším sovětském impériu. Třeba Škoda 120, kterou automobilka představila v roce 1976, se už v době svého vzniku opírala o neperspektivní koncepci s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Ten typ se přesto v Mladé Boleslavi vyráběl dalších 14 let.

K záchraně Škodovky pomohl favorit

2 minuty
Reportáž Veroniky Markové a Veroniky Kubíčkové
Zdroj: ČT24

Po pádu komunistického režimu bylo jasné, že v otevřené ekonomice nemá firma příliš šancí uspět, byť v té době již vyráběla nový model modernější koncepce favorit. Ten jí nicméně nakonec pomohl při výběru zahraničního partnera, o českou automobilku byl díky němu v zahraničí zájem.

Vláda začala pro mladoboleslavskou automobilku hledat investora v roce 1990. Jednou z podmínek privatizace bylo mimo jiné zachování tradiční značky Škoda. Z původních 24 a později 12 možných partnerů vybral kabinet v srpnu 1990 koncern VW a francouzsko-švédské konsorcium Renault/Volvo. V prosinci 1990 se vláda na doporučení hospodářské rady přiklonila k variantě spolupráce s Volkswagenem.

Volkswagen nejprve získal 31procentní podíl v automobilce. Majoritním akcionářem, který ovládal 70 procent firmy, se stal až v roce 1995. Zbývajících 30 procent automobilky koupil v roce 2000.

Spojení s Němci se veřejnosti zprvu nezdálo

„Investice Volkswagenu do Škody Auto se ukazuje jako nejúspěšnější případ polistopadové privatizace. Z pohledu české ekonomiky je rozvoj Škody Auto jednoznačně přínosem.“

Rozhodnutí bylo tehdy velmi citlivě vnímáno veřejností a vzbudilo řadu nesouhlasných reakcí i vlnu emocí. V té době totiž panovaly v zemi různé obavy z ekonomicky silného západního souseda a zvláště mezi starší generací hrály roli i vzpomínky na německou okupaci Československa. Rovněž byl rozšířen názor, že západní kapitál vstupuje do českých podniků jen proto, aby je zavřel a zbavil se tak konkurence.

Vláda se pro VW rozhodla především díky přislíbeným investicím. V březnu 1991, kdy představitelé české vlády a firem Škoda a VW podepsali smlouvu o ustavení společné automobilové akciové společnosti, se koncern zavázal k miliardovým investicím, mimo jiné výstavbě nové motorárny.

V rámci koncernu se Škoda rychle modernizovala a začala se zbavovat nelichotivé pověsti, kterou měla především na západoevropských trzích. Prvním výsledkem spojení Škodovky s VW byl model Škoda Felicia, následovaly octavie, fabie a superby, jejichž názvy s výjimkou fabie odkazují na úspěšné modely minulosti.

„Spojení bylo rozhodujícím strategickým krokem, vedoucím k úspěchu renesanci značky Škoda,“ míní předseda představenstva společnosti Škoda Winfried Vahland. „Z talentovaného nováčka se stal náš klíčový hráč, Škoda úspěšně roste a třeba v Rusku a Indii dokonce víc než ostatní,“ dodal předseda představenstva koncernu Volkswagen Martin Winterkorn.

Škodovka je jednou z mála automobilek se stoletou tradicí

Historie mladoboleslavské automobilky sahá až do konce 19. století. Původní značka Laurin a Klement začala s výrobou motocyklů, první automobil – dvousedadlová Voiturette typ A – sjela z výrobních linek v roce 1905. Stejně jako motocykly z dílny Laurin a Klement byl i Voiturette A prodejním úspěchem a později se stal symbolem českého veteránu. Firmě zajistil stabilní postavení na trhu.

Rozvoj automobilového průmyslu nicméně přibrzdila první světová válka. Během té se automobilka Laurin a Klement musela podílet na válečné výrobě. Těžká poválečná léta přinesla stagnaci automobilového průmyslu, a tak původní zakladatelé prodali svou továrnu plzeňské Škodovce. V třicátých letech, kdy vrcholila hospodářská krize, firma představila model Škoda 420, který krizí stiženou automobilku zachránil.

Ve světovém měřítku je Škodovka jednou z mála automobilek, které se mohou pochlubit tak dlouhou tradicí. Více než stoletou historii výroby automobilů mají za sebou kromě ní už jen francouzské značky Peugeot a Renault, německý Mercedes a americký Ford.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...