Škodovka a VW slaví výročí svatby

Mladá Boleslav – Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto je tahounem českého exportu a dlouhodobě patří k nejvýkonnějším českým průmyslovým firmám. V 90. letech se společnost stala také synonymem úspěšné privatizace. Někdejší předlužená a stagnující automobilka se proměnila v prosperující firmu po začlenění do německého koncernu Volkswagen. Čtvrtou značkou koncernu Volkswagen se Škodovka stala 16. dubna 1991.

V komunistickém Československu automobilka vyráběla osobní vozy hojně rozšířené ve většině tehdejších satelitů Sovětského svazu. Na popularitě ale automobilům zastaralé koncepce zakládala především absence konkurence v tehdejším sovětském impériu. Třeba Škoda 120, kterou automobilka představila v roce 1976, se už v době svého vzniku opírala o neperspektivní koncepci s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Ten typ se přesto v Mladé Boleslavi vyráběl dalších 14 let.

K záchraně Škodovky pomohl favorit

2 minuty
Reportáž Veroniky Markové a Veroniky Kubíčkové
Zdroj: ČT24

Po pádu komunistického režimu bylo jasné, že v otevřené ekonomice nemá firma příliš šancí uspět, byť v té době již vyráběla nový model modernější koncepce favorit. Ten jí nicméně nakonec pomohl při výběru zahraničního partnera, o českou automobilku byl díky němu v zahraničí zájem.

Vláda začala pro mladoboleslavskou automobilku hledat investora v roce 1990. Jednou z podmínek privatizace bylo mimo jiné zachování tradiční značky Škoda. Z původních 24 a později 12 možných partnerů vybral kabinet v srpnu 1990 koncern VW a francouzsko-švédské konsorcium Renault/Volvo. V prosinci 1990 se vláda na doporučení hospodářské rady přiklonila k variantě spolupráce s Volkswagenem.

Volkswagen nejprve získal 31procentní podíl v automobilce. Majoritním akcionářem, který ovládal 70 procent firmy, se stal až v roce 1995. Zbývajících 30 procent automobilky koupil v roce 2000.

Spojení s Němci se veřejnosti zprvu nezdálo

„Investice Volkswagenu do Škody Auto se ukazuje jako nejúspěšnější případ polistopadové privatizace. Z pohledu české ekonomiky je rozvoj Škody Auto jednoznačně přínosem.“

Rozhodnutí bylo tehdy velmi citlivě vnímáno veřejností a vzbudilo řadu nesouhlasných reakcí i vlnu emocí. V té době totiž panovaly v zemi různé obavy z ekonomicky silného západního souseda a zvláště mezi starší generací hrály roli i vzpomínky na německou okupaci Československa. Rovněž byl rozšířen názor, že západní kapitál vstupuje do českých podniků jen proto, aby je zavřel a zbavil se tak konkurence.

Vláda se pro VW rozhodla především díky přislíbeným investicím. V březnu 1991, kdy představitelé české vlády a firem Škoda a VW podepsali smlouvu o ustavení společné automobilové akciové společnosti, se koncern zavázal k miliardovým investicím, mimo jiné výstavbě nové motorárny.

V rámci koncernu se Škoda rychle modernizovala a začala se zbavovat nelichotivé pověsti, kterou měla především na západoevropských trzích. Prvním výsledkem spojení Škodovky s VW byl model Škoda Felicia, následovaly octavie, fabie a superby, jejichž názvy s výjimkou fabie odkazují na úspěšné modely minulosti.

„Spojení bylo rozhodujícím strategickým krokem, vedoucím k úspěchu renesanci značky Škoda,“ míní předseda představenstva společnosti Škoda Winfried Vahland. „Z talentovaného nováčka se stal náš klíčový hráč, Škoda úspěšně roste a třeba v Rusku a Indii dokonce víc než ostatní,“ dodal předseda představenstva koncernu Volkswagen Martin Winterkorn.

Škodovka je jednou z mála automobilek se stoletou tradicí

Historie mladoboleslavské automobilky sahá až do konce 19. století. Původní značka Laurin a Klement začala s výrobou motocyklů, první automobil – dvousedadlová Voiturette typ A – sjela z výrobních linek v roce 1905. Stejně jako motocykly z dílny Laurin a Klement byl i Voiturette A prodejním úspěchem a později se stal symbolem českého veteránu. Firmě zajistil stabilní postavení na trhu.

Rozvoj automobilového průmyslu nicméně přibrzdila první světová válka. Během té se automobilka Laurin a Klement musela podílet na válečné výrobě. Těžká poválečná léta přinesla stagnaci automobilového průmyslu, a tak původní zakladatelé prodali svou továrnu plzeňské Škodovce. V třicátých letech, kdy vrcholila hospodářská krize, firma představila model Škoda 420, který krizí stiženou automobilku zachránil.

Ve světovém měřítku je Škodovka jednou z mála automobilek, které se mohou pochlubit tak dlouhou tradicí. Více než stoletou historii výroby automobilů mají za sebou kromě ní už jen francouzské značky Peugeot a Renault, německý Mercedes a americký Ford.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 10 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 12 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 14 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánovčera v 20:26

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
včera v 17:29

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 14:17

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...