Sehnat čtvrtého operátora? Trh, kde lidé platí hodně peněz za málo dat, je atraktivní, říká expert

Nahrávám video

Česko bude v druhé polovině roku v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G opět usilovat o vstup čtvrtého mobilního operátora. Návrh podmínek schválila vláda. Od příchodu čtvrtého operátora si kabinet slibuje pokles cen – zejména za mobilní data. Expert na telekomunikaci a digitalizaci a bývalý člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Ondřej Malý ve Studiu 6 uvedl, že zdejší trh je zralý na to, aby přivítal nějakého dravého hráče, ale bude záležet i na konkrétních podmínkách aukce.

Co může Česko čtvrtému operátorovi nabídnout?
Může mu nabídnout trh, který je poměrně zamrzlý, lidé tady dostávají poměrně málo dat za docela hodně peněz, což je pro vstup dalšího hráče atraktivní prostředí. Zvláště v případě těch domácností, na které se bude nový operátor zaměřovat. Trh je zralý na to, aby ho někdo narušil, aby sem přišel nějaký dravý hráč.

Je to svým způsobem atraktivní nabídka?
To bude záležet na podmínkách aukce. Případný nový hráč to nebude mít jednoduché, stávající tři operátoři mají dost frekvencí, postavené sítě, své zákaznické kmeny, je tu 140 SIM karet na sto zákazníků, což je značná penetrace. Takže vlastně neexistuje žádný způsob, jak někoho přesvědčit, aby si koupil svůj mobilní telefon. Nový operátor může jen přetahovat zákazníky od konkurence. Na druhou stranu je trh zamrzlý a operátoři si především v segmentu domácností nijak zásadně nekonkurují, což ostatně ukázala i analýza Českého telekomunikačního úřadu.

Vláda už schválila, že bude „lákat“ čtvrtého operátora. Jaké jsou další kroky, které musejí logicky následovat?
To lákání je poměrně důležité. Myslím si, že je velmi rozumné to, co nyní dělá ministerstvo průmyslu a obchodu. Příslušný náměstek objíždí svět a snaží se vysvětlit výhodnost českého trhu různým zahraničním hráčům. Česko může nabídnout jednak nepříliš pružný trh, ale potom taky naši expertizu v oblasti kyberbezpečnosti nebo poměrně zajímavé projekty v oblasti smart cities nebo právě se snaží nabízet trh jako strategickou investici pro některé zahraniční hráče.

Jak by tedy aukce měla vypadat a za jakých podmínek by se měla konat?
Pokud chce stát opravdu přilákat nového infrastrukturního hráče, tedy čtvrtého operátora, je nezbytností to udělat tak, jak to chce ČTÚ. Kroky, které úřad dělá, jsou podle mého názoru dobré. Je tam zčásti vyhrazení jedné části spektra, tedy jednu třetinu celého spektra by měl dostat jeden hráč, a o ni nebudou mít možnost bojovat stávající operátoři. Tím se vyrovnají podmínky, protože oni mají už spektra poměrně hodně, ale ten nový nemá nic.

Dále je povinnost takzvaného národního roamingu, což znamená, pokud nový hráč vydraží nějaké spektrum, bude mít právo vstoupit do sítí některého z ostatních operátorů po určitou dobu. To je poměrně důležité, protože bude schopný od prvního dne konkurovat v plné šíři všech nabídek, to znamená v hlasu, SMS zprávách i datech, což je také důležité. A samozřejmě velká otázka bude i vyvolávací cena a vůbec detailnější podmínky aukce, ale to už je dost technické.

Dá se odhadovat, kolik by aukce mohla vynést? Když se dražily frekvence na LTE, tak to bylo osm miliard korun v roce 2012.
Odhad je obtížný, protože ceny frekvencí lítají nahoru a dolů i v různých ostatních státech Unie. Teď třeba můžeme sledovat aukci v Německu (pro 5G sítě – pozn. redakce), kde to dosáhlo asi pěti miliard eur, což je neuvěřitelná cena. A mimochodem se také aukce účastní potenciální čtvrtý hráč, společnost Drillisch místního miliardáře.

Otázka je, co bude stát chtít. Pokud chce jen vydělat na aukci frekvencí, tak se to teď dost vylučuje s cílem přilákat případného čtvrtého operátora. Pokud mu nebude vadit, že tolik nevydělá – a takové příklady v EU jsou – může přilákat čtvrtého hráče. Protože vždy musí potenciální investor vážit, jestli má víc zaplatit za frekvence bez nějakých zásadních podmínek, nebo jestli naopak se mu vyplatí kmitočty, se kterými jsou spojené určité podmínky týkající se pokrytí, rychlostí a jiných parametrů.

V souvislosti s příchodem čtvrtého hráče se mluví o tlaku na snižování cen. A také o sítích 5G, co to je, zda je to revoluce, evoluce, nebo jen další síť s vyšším číslem…
Podle mého názoru je to jen další G. Není to žádná dramatická revoluce, rozhodně si nemyslím, že to je revoluce v těch pásmech, která teď nabídne ČTÚ. Zvláště v pásmu 700 MHz, které je uvolněné po přechodu na efektivnější digitální televizní vysílání, kdy televizní stanice zčásti uvolní toto pásmo pro potřeby mobilního internetu. Pásmo je sice označené EU jako kandidátské pásmo pro 5G, což znamená, že je velmi pravděpodobné, že někdy v tomhle pásmu poběží sítě páté generace, ale zatím ani operátoři nedělají příliš mnoho zkoušek pro tohle pásmo. Ideální pásma jsou spíš ta vyšší pásma, která nabízejí vyšší kapacitu, efektivitu a vyšší rychlost a nižší latenci – tedy nižší dobu odezvy, což umožní právě ty další nové aplikace, o kterých dnes jen slyšíme a nevidíme je, a což by mělo být to hlavní lákadlo 5G.

Pokud vydražíme tyto frekvence, zbude ještě Česku něco dalšího, co bude moci v budoucnu nabídnout, třeba pátému hráči?
Nemyslím si, že případnému pátému hráči – to asi už nebude mít smysl. Ale na evropské úrovni se plánují koordinace dalších pásem, která by mohla sloužit pro mobilní internet. A myslím, že časem dojde k nějaké další aukci, ale tohle pásmo a ta aukce, o které nyní mluvíme, je na hodně dlouhou dobu poslední, kdy lze na český trh přivést nějakého zásadního infrastrukturálního hráče. Sada frekvencí, která se nabízí, je vhodná k tomu, aby operátor pokryl území a v určitých místech, kde je hodně lidí nebo kde jsou větší požadavky na kvalitní připojení, tak aby tam posílil svou kapacitu. To znamená, že může vybudovat celou svou síť tak, aby byl konkurenceschopný na trhu. Případné další aukce už budou na doplňková pásma, už tam na nich nepostavíte nějakého celoplošného plnohodnotného hráče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 3 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 14 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...