Praha – Evropa by se měla tváří v tvář krizi semknout a místo o rozpadu raději víc hovořit o vzájemné pomoci, místo na národní finance raději více myslet na evropské finance. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Sedláček. Ekonom zároveň připomněl, že v historii už byly doby, kdy nyní extrémně zadlužené Řecko pomáhalo Německu. Do pomoci by se měla zapojit i Česká republika, podle Sedláčka totiž nikdo nemůže vědět, zda nebudeme potřebovat podobnou pomoc v budoucnu.
I Česká republika by se měla zapojit do záchrany eurozóny a zadlužených zemí, míní Sedláček. „Já jsem hrdý na to, že my jsme se před dvaceti lety dívali na tyto státy jako na polobohy, a teď nás ti polobozi žádají o pomoc,“ podotkl. Pomoc zemím v rámci Evropské unie by měla být stejnou samozřejmostí jako to, že Praha dotuje Severomoravský kraj.
Tomáš Sedláček
„Byla doba, kdy Řecko pomáhalo Německu, v 70. letech Řecko posílalo fondy do Německa. Jinými slovy, každý chvilku tahá pilku a je rozumné, abychom se my podíleli na tom eurovalu, protože nevíme, co bude za dvacet let.“
„Myslím, že už je i užitečné přestat přemýšlet v Evropě v kontextu národních financí, ale začít přemýšlet v kontextu evropských financí. Je možná načase to hledí solidarity zemí, které si navzájem pomáhají, rozšířit, protože tak funguje globální svět,“ zdůraznil Sedláček. Dodal, že pokud nyní Česko pomůže se záchranou eura, může v budoucnu čekat pomoc také od eurozóny. Česko není ostrůvkem stability, v minulosti stabilitu české měny ohrožovala například maďarská krize.
Řecko mělo smůlu, že bylo první. Nebo to bylo naše štěstí?
Sedláček v rozhovoru pro Radiožurnál také podotkl, že Česká republika měla vlastně štěstí, že se Řecko dostalo do problémů s dluhy. Jeho příklad působí jako určité memento. „Kdybychom my – Česká republika – pokračovali ve vývoji veřejných financí tak jako posledních dvanáct let, tak za 20 let jsme tam, kde Řecko,“ upozornil ekonom s tím, že totéž platí i o Německu, protože ani to nemá zdaleka vyrovnané hospodaření.
O záchraně Řecka i cestě eurozóny z dluhové krize dnes jednají evropské špičky na summitu eurozóny a Evropské unie v Bruselu. Očekává se, že přijdou s plánem na odpis části řeckého dluhu. Hovoří se až o 60 procentech. Součástí plánů má být ale také posílení evropských bank, na něž řecký bankrot zcela jistě dolehne, protože drží značnou část řeckých dluhopisů, a taky posílení záchranného fondu eurozóny, tzv. eurovalu.
