S opravami domů pomůže Jessica, od září nabídne výhodné úvěry

Praha – Státní fond rozvoje bydlení připravuje další program na rekonstrukce bytových domů. Vlastníci, kteří chtějí domy rekonstruovat či modernizovat, budou zřejmě moci už od září žádat o zvýhodněný dlouhodobý úvěr z programu Jessica. Fond pro ně v úvodní fázi připravil více než 600 milionů korun. Většinu financuje Evropská unie.

Zateplení celé fasády, střechy nebo výměna oken – to jsou nejčastější opravy, kterými by domy v Česku měly projít. Jenže peníze na ně se shánějí těžko.

„Nejtěžší je přesvědčit ať už nájemníky, nebo vlastníky, že pokud se rozhodnou pro určité opravy, tak se jim to vždycky vyplatí ve snížených nákladech na teplo. Když jsme dělali propočty na jednotlivé bytové domy, úspora činila zhruba 35 až 40 procent, což pro vlastníka může dělat 4 až 6 stovek měsíčně,“ říká Dana Rožnovská, vedoucí ekonomického úseku Stavebního bytového družstva Třebíč.

Domy se ale neopravují jen kvůli úsporám – často jsou zkrátka na hraně životnosti. V Česku potřebuje do roku 2020 rekonstrukci 1,5 milionu bytů. To je 11 miliard korun ročně. Právě s tím mají pomoct programy, do nichž investuje stát i Evropská unie, například Panel nebo aktuálně Jessica.

„Vidíme, že zájem o tyto programy jednoznačně je. Odhaduje se, že na revitalizaci bytového fondu čeká ještě více než 50 procent současných obytných domů,“ uvedl ředitel Státního fondu rozvoje bydlení Jiří Koliba.

Pouze pro města s integrovaným plánem rozvoje

Na program Jessica je jako startovací balíček připraveno 610 milionů korun. Úvěr z něj může pokrýt až tři čtvrtiny nákladů na opravy. Čtvrtinu si musí vlastníci zaplatit sami. O peníze z programu Jessica ovšem mohou žádat jen vlastníci domů ve městech se schváleným integrovaným plánem rozvoje. Nezáleží přitom na právní povaze vlastnictví, na zvýhodněné úvěry tak dosáhnou jak fyzické osoby, tak například i obce, společenství vlastníků jednotek či bytová družstva.

PROGRAM JESSICA

Maximální výše úvěru pro jeden projekt je 50 milionů korun, jeden příjemce může získat úvěry za maximálně 120 milionů korun.

Úvěr pokryje maximálně 75 procent nákladů na opravy. Zbylých 25 procent si musí žadatel zaplatit sám.

Úroková sazba bude fixována po celou dobu splácení. Pro úvěrové smlouvy s dobou splatnosti do deseti let bude činit jedno procento, pro deseti až dvacetileté splácení bude úrok dvě procenta a u úvěrů s dobou splatnosti mezi 20 až 30 lety úrok vzroste na tři procenta.

Příjemce úvěru za něj bude muset ručit, například zástavou na nemovitostech či pravidelných příjmech, bianko směnkou nebo ručitelským závazkem.

Frekvence splátek bude měsíční. Splátky jistiny bude možné odložit až o dva roky.

„Celková investiční potřeba na modernizaci a revitalizaci bytového fondu v ČR je odhadována na 680 miliard korun a v současném nelehkém ekonomickém období se nedá předpokládat, že by byla celá proinvestována. Je to opravdu o ekonomických možnostech. Nejen státního rozpočtu, ale i jednotlivých investorů,“ vysvětluje Koliba.

Nahrávám video

Česko se startem programu pospíchá – první smlouvu o úvěru musí totiž podle pravidel Evropské unie uzavřít nejpozději do konce roku. Všechny peníze by pak mělo použít do konce roku 2015, jinak je bude muset Bruselu vrátit. V následujícím dotačním období 2014 až 2020 by program mohl mít k dispozici až dvě miliardy korun ročně.

Nyní se čeká, jak dopadne veřejná zakázka za 193 milionů korun na správce Fondu rozvoje měst, který bude program Jessica následujících 30 let administrovat. SFRB ji vyhlásil dnes, nabídky přijímá do 23. dubna. Podepsání smlouvy plánuje na srpen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...