S opravami domů pomůže Jessica, od září nabídne výhodné úvěry

Praha – Státní fond rozvoje bydlení připravuje další program na rekonstrukce bytových domů. Vlastníci, kteří chtějí domy rekonstruovat či modernizovat, budou zřejmě moci už od září žádat o zvýhodněný dlouhodobý úvěr z programu Jessica. Fond pro ně v úvodní fázi připravil více než 600 milionů korun. Většinu financuje Evropská unie.

Zateplení celé fasády, střechy nebo výměna oken – to jsou nejčastější opravy, kterými by domy v Česku měly projít. Jenže peníze na ně se shánějí těžko.

„Nejtěžší je přesvědčit ať už nájemníky, nebo vlastníky, že pokud se rozhodnou pro určité opravy, tak se jim to vždycky vyplatí ve snížených nákladech na teplo. Když jsme dělali propočty na jednotlivé bytové domy, úspora činila zhruba 35 až 40 procent, což pro vlastníka může dělat 4 až 6 stovek měsíčně,“ říká Dana Rožnovská, vedoucí ekonomického úseku Stavebního bytového družstva Třebíč.

Domy se ale neopravují jen kvůli úsporám – často jsou zkrátka na hraně životnosti. V Česku potřebuje do roku 2020 rekonstrukci 1,5 milionu bytů. To je 11 miliard korun ročně. Právě s tím mají pomoct programy, do nichž investuje stát i Evropská unie, například Panel nebo aktuálně Jessica.

„Vidíme, že zájem o tyto programy jednoznačně je. Odhaduje se, že na revitalizaci bytového fondu čeká ještě více než 50 procent současných obytných domů,“ uvedl ředitel Státního fondu rozvoje bydlení Jiří Koliba.

Pouze pro města s integrovaným plánem rozvoje

Na program Jessica je jako startovací balíček připraveno 610 milionů korun. Úvěr z něj může pokrýt až tři čtvrtiny nákladů na opravy. Čtvrtinu si musí vlastníci zaplatit sami. O peníze z programu Jessica ovšem mohou žádat jen vlastníci domů ve městech se schváleným integrovaným plánem rozvoje. Nezáleží přitom na právní povaze vlastnictví, na zvýhodněné úvěry tak dosáhnou jak fyzické osoby, tak například i obce, společenství vlastníků jednotek či bytová družstva.

PROGRAM JESSICA

Maximální výše úvěru pro jeden projekt je 50 milionů korun, jeden příjemce může získat úvěry za maximálně 120 milionů korun.

Úvěr pokryje maximálně 75 procent nákladů na opravy. Zbylých 25 procent si musí žadatel zaplatit sám.

Úroková sazba bude fixována po celou dobu splácení. Pro úvěrové smlouvy s dobou splatnosti do deseti let bude činit jedno procento, pro deseti až dvacetileté splácení bude úrok dvě procenta a u úvěrů s dobou splatnosti mezi 20 až 30 lety úrok vzroste na tři procenta.

Příjemce úvěru za něj bude muset ručit, například zástavou na nemovitostech či pravidelných příjmech, bianko směnkou nebo ručitelským závazkem.

Frekvence splátek bude měsíční. Splátky jistiny bude možné odložit až o dva roky.

„Celková investiční potřeba na modernizaci a revitalizaci bytového fondu v ČR je odhadována na 680 miliard korun a v současném nelehkém ekonomickém období se nedá předpokládat, že by byla celá proinvestována. Je to opravdu o ekonomických možnostech. Nejen státního rozpočtu, ale i jednotlivých investorů,“ vysvětluje Koliba.

Nahrávám video

Česko se startem programu pospíchá – první smlouvu o úvěru musí totiž podle pravidel Evropské unie uzavřít nejpozději do konce roku. Všechny peníze by pak mělo použít do konce roku 2015, jinak je bude muset Bruselu vrátit. V následujícím dotačním období 2014 až 2020 by program mohl mít k dispozici až dvě miliardy korun ročně.

Nyní se čeká, jak dopadne veřejná zakázka za 193 milionů korun na správce Fondu rozvoje měst, který bude program Jessica následujících 30 let administrovat. SFRB ji vyhlásil dnes, nabídky přijímá do 23. dubna. Podepsání smlouvy plánuje na srpen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 9 mminutami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 27 mminutami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 6 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...