Moskva - Kvůli pomalému oživení ekonomiky a také v obavách z politických změn v Moskvě se bohatí Rusové v poslední době snaží čím dál víc přesouvat majetek do Evropy. Podle průzkumu, který provedla organizace Campden Media ve spolupráci s finančním ústavem UBS, mají Rusové především zájem o kvalitní nemovitosti. Ty dokonce považují za bezpečnější, než jsou peníze na bankovních účtech. Zvýšený přesun majetku způsobil, že z Ruska od začátku roku odtekl čistý kapitál v objemu 31,2 miliardy dolarů, tedy asi 531,4 miliardy korun.
Rusové přesouvají majetek do Evropy. Kupují reality
Podle ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) přitom do zahraničí nepřesouvají majetek pouze bohatí podnikatelé a ředitelé firem, ale obecně všichni, kdo mají hodně peněz.
Odliv kapitálu už stačil nepříznivě ovlivnit kurz rublu a mimo jiné donutil prezidenta Dmitrije Medvěděva a premiéra Vladimira Putina hledat nové zdroje zahraničních investic. Jejich snahu však list zatím hodnotí jako neúspěšnou a poukazuje například na to, že Rusko má před sebou prezidentské volby. Ty se budou konat příští rok a patrně se v nich potká Medvěděv s Putinem.
Průzkum zjistil, že jen 12 procent bohatých ruských podnikatelů teď drží větší částky v rublech. Proti roku 2009 je to jen asi třetina. Do průzkumu přitom byli zahrnuti podnikatelé, jejichž podniky mají roční obrat alespoň 100 milionů dolarů, tedy asi 1,7 miliardy korun, a kteří mají osobní majetek alespoň 50 milionů dolarů, asi 851,7 milionu Kč.
Aktiva především do Velké Británie a Švýcarska
Rusové, kteří mají obavy z poklesu poptávky po výrobcích a službách svých firem, přesouvají aktiva především do Velké Británie a Švýcarska. Až potom se zajímají o Kypr, jehož popularita je letos mnohem nižší, než byla před dvěma lety. Téměř devět z deseti lidí pak za ráj pro osobní finance považuje zahraniční nemovitosti, zatímco před dvěma lety to říkala jen asi třetina dotázaných.
V roce 2009 zhruba dvě pětiny bohatých Rusů považovaly za bezpečnou investici peníze na domácích bankovních účtech, tedy v rublech. Nyní takto situaci hodnotí jen asi pět procent dotázaných. Většinou mají obavy o kurz rublu, strach mají i z inflace a také ze stavu ruského bankovního systému jako celku.