Most - Vláda v demisi se zřejmě bude zabývat limity těžby hnědého uhlí na Mostecku. Vládní usnesení, které chrání obce na Mostecku před rozšířením těžby, jsou vyčpělá, tvrdí předseda vlády v demisi Jiří Rusnok. Premiérovo vyjádření vyvolalo vlnu nevole u zástupců obcí i ekologických aktivistů. Podle stínového ministra životního prostředí za ČSSD Vladimíra Špidly nemá Rusnokova vláda na prolomení limitů právo. Podobný názor zastává předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil záměr za skandální.
Rusnokova vláda v demisi se bude zabývat limity těžby
Rusnok při dnešní návštěvě Mostecka dále připustil, že možnou variantou je i zrušení dotčeného usnesení. „Žádné varianty se nevylučují,“ prohlásil. Podle premiéra se musí situace kolem limitů vyřešit rychle, jinak hrozí úbytek pracovních míst: „Začnou zanikat již existující pracovní místa v průmyslu spojeném s těžbou.“
„Tady díky hornictví má práci několik tisíc lidí přímo a další násobek lidí má práci nepřímo. Pokud tyto činnosti přestanou fungovat, ta práce tady nebude a nevznikne jinde tak rychle a v takovém rozsahu,“ řekl dále Rusnok.
Obce podle Rusnoka dostatečně chrání horní zákon. „Samotné limity, usnesení vlády, jsou dneska překonané a mohou být určitým brzdícím prvkem. My se celou situací budeme zabývat včetně limitů,“ doplnil premiér v demisi.
Spokojený hejtman
Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který prolomení limitů dlouhodobě podporuje, vyjádření premiéra Ruskoka přivítal: „Jsem také rád, že vláda pochopila, že se nejedná jen o zaměstnance lomu ČSA, ale že se jedná o tisíce dalších lidí, kteří jsou na těžbě závislí a při té sociální situaci, kterou tady v celém Podkrušnohoří máme, si málokdo umí představit, co by tady mohlo vzniknout.“
Dnešního jednání se dále účastnili ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala nebo předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje a europoslanec Richard Falbr.
Kalousek, Špidla, Liška, Babiš: Není to legitimní
Podle kritiků by však vláda v demisi neměla o limitech těžby rozhodovat. Podle stínového ministra životního prostředí za ČSSD Vladimíra Špidly na to nemá vláda právo: „Tímto krokem Jiří Rusnok jasně překračuje mandát své vlády, která v Poslanecké sněmovně nezískala důvěru, a je proto ve smyslu ústavy pouze vládou udržovací.“
Postoj, že by se touto záležitostí měla zabývat až nová vláda, sdílí rovněž šéf druhé nejsilnější strany říjnových voleb Babiš. Podle něj se Rusnokův kabinet tváří, že bude ve funkcích ještě dlouhou dobu. „Asi mají nějaké lepší informace než my,“ poznamenal šéf strany, která by mohla společně s vítěznou ČSSD a KDU-ČSL vytvořit novou vládní koalici.
„Pokládal bych za naprosto skandální, kdyby takovouto dlouhodobou strategickou záležitost rozhodovala vláda, která nikdy neměla mandát od voličů a nedostala ani důvěru Poslanecké sněmovny,“ prohlásil exministr financí Kalousek. Pokud by o tom rozhodla budoucí vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, legitimitu rozhodnutí by prý nezpochybňoval. Dodal, že TOP 09 se staví proti prolomení limitů.
„Především je vyčpělá úřednická vláda opírající se pouze o přátele Miloše Zemana,“ reagoval předseda zelených Ondřej Liška: „Premiér Rusnok možná hledá trafiku u některého z uhlobaronů, ale měl by si uvědomit, že limity těžby brání města a obce před uhelnými doly, které by se mohly rozšířit pouze za cenu pokračování devastace a vysídlování severních Čech.“
„Je to největší podraz po roce 1989“
Vlnu nevole vyvolalo premiérovo vyjádření u zástupců obcí, kterých by se v případě prolomení limitů těžba bezprostředně dotkla. Starosta Litvínova Milan Štovíček označil Rusnokova slova za podraz na obyvatele Ústeckého kraje. „Já osobně to chápu jako vůbec největší podraz na zdejší lidi po roce 1989. Tohle si dovolily jen totalitní vlády v minulosti, že obětovaly tento kraj a zdejší lidi na úkor nějakých výdělků,“ zlobil se Šťovíček.
Podle místostarosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta (SZ) by o tak závažném kroku neměla rozhodovat vláda v demisi. „Vláda, která se vůbec nikomu nezodpovídá kromě Miloše Zemana a různých energetických a jiných lobby, taková vláda by neměla přijímat žádná taková rozhodnutí,“ uvedl Buřt.
Podle Buřta limity obce nejen chrání, ale umožňují také jejich rozvoj. „Obce, které leží v chráněných ložiskových územích nebo dobývacích prostorech, můžou díky limitům vůbec něco dělat. Můžou územně plánovat, můžou něco stavět, obnovovat. Ve chvíli, kdy by limity padly, neexistoval by žádný nástroj, který by umožnil jejich rozvoj,“ vysvětlil Buřt.
Zástupci dotčených chtějí v následujících týdnech s premiérem jednat. „Pokud se limity těžby prolomí, tak to bude velmi výrazné zhoršení životních podmínek v Ústeckém kraji a konec rozvoje Litvínova. Bude to odliv mladých vzdělaných lidí, zhoršení životního prostředí, bude to pokles ceny nemovitostí,“ doplnil Šťovíček.
Premiérovy výroky odsoudili také ekologové. „Limity chrání domovy tisíců obyčejných lidí před zbouráním a garantují rozvoj Ústeckého kraje bez devastace krajiny i zdraví místních lidí, kterou způsobují povrchové velkolomy“ řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Zeman a uhlobaroni
Pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí se nedávno při návštěvě Ústeckého kraje vyjádřil jednoznačně prezident Miloš Zeman. Uvedl tehdy, že bez prolomení by mohlo přijít o práci až 8 500 lidí. Navíc by to prý snížilo energetickou závislost Česka na ostatních zemích.
Podle místostarosty Horního Jiřetína, jehož obyvatele se těžaři snaží přesvědčit k prodeji nemovitostí, prezident použil zavádějící informace, které má od těžařů a odborářů. Zemanovo vyjádření kritizoval předseda Strany zelených nebo ekologické hnutí Duha a Greenpeace.
„Že má Miloš Zeman slabost pro uhlobarony a tuneláře, víme už z doby, kdy jeho vláda umožnila dokončení krádeže původně polostátní Mostecké uhelné společnosti,“ komentoval tehdy Zemanova slova Jan Rovenský.
O prolomení limitů usilují těžební společnosti. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl letos v dubnu řekl, že prolomení limitů pro hnědouhelný lom ČSA na Mostecku by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Na lomu by pak bylo možné zaměstnávat na tři tisíce lidí. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.