Ruský prezident Vladimir Putin o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí Evropské unie, uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli ruské roli v ukrajinském konfliktu. Ruská protiopatření mají podle agentury TASS platit jeden rok počínaje dnešním dnem. Televizní stanici Rossija 24 zároveň ruský ministr zemědělství Alexandr Tkačov sdělil, že se chystá další omezení dovozu západního zboží do země. Podle něj by mohlo zahrnovat cukrovinky, konzervované rybí produkty a květiny.
Rusko prodloužilo sankce a zvažuje jejich rozšíření
Havel: České potravináře prodloužení sankcí bolet nebude (zdroj: ČT24)
„Vláda mě dopisem požádala o prodloužení opatření, která jsme přijali v odvetě za počínání našich partnerů z některých zemí. V souladu s touto žádostí, jsem podepsal výnos o prodloužení účinnosti jednotlivých zvláštních opatření s cílem zajistit bezpečnost Ruské federace,“ řekl Putin. Současně nařídil vládě, aby k výnosu vypracovala příslušné dokumenty. Premiér Dmitrij Medvěděv ujistil, že „vše bude vykonáno“.
Evropská unie v pondělí prodloužila své hospodářské sankce proti Rusku do konce ledna 2016. Premiér Dmitrij Medvěděv na základě toho oznámil, že připravuje žádost adresovanou prezidentu Vladimiru Putinovi o analogické šestiměsíční prodloužení ruského embarga na dovoz západního zboží. V přípravě je rovněž podle premiéra usnesení vlády s výčtem komodit, které budou ruským sankcím podléhat. „Skutečně uvažujeme o dalších návrzích ohledně sankčního seznamu,“ sdělil podle agentury Reuters Tkačov.
„Pro naše potravináře a zemědělce to naštěstí zas tak tragická informace není. Náš export do Ruska už před těmi prvními sankcemi nebyl příliš velký. Co se týče nových položek – cukrovinek, ryb a květin – to také není něco, co bychom do Ruska ve velkém vyváželi,“ zhodnotil agrární analytik Petr Havel.
Ze strany Ruska jde o logický krok, míní česká vláda
Premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) prodloužení ruského embarga nepřekvapilo. „Já myslím, že to není překvapivý krok ze strany Ruska, protože navazuje na nedávné rozhodnutí diplomatů a Evropské unie o tom, že by i evropské sankce měly být prodlouženy. Prostě obě strany se sledují a hrají určitou taktickou hru kolem plnění minských dohod a každá ze stran si nechává v rukávu nějaké možnosti vyjednávání a taktizování.“
Vláda se bude podle svého předsedy dál snažit pomoci zemědělcům s diverzifikací exportu. „Já předpokládám, že pracovní skupina tu situaci bude sledovat a bude se snažit hledat možnosti v rámci ekonomické diplomacie. Nepočítám ale s tím, že bychom teď mimořádně na vládě měli k tomu projednávat nějaké materiály.“
Cukrovinky
K sankcím se vyjádřil i vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Je to logická odveta. Asi jsme nečekali, že Ruská federace, když se prodlouží sankce, nebude dělat nic. Ty dopady, kterými ze začátku mnozí strašili, že budou drtivé pro naše potravináře, se ukázaly, že tak zásadní nejsou.“
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se dosavadní ruské embargo nepřímo dotklo prakticky všech českých zemědělců a potravinářů – například se snižuje výkupní cena mléka či vepřového masa. Smysl unijních sankcí ale chápe, protože postup Ruska vůči Ukrajině považuje za bezprecedentní a státy na něj musí reagovat.
Nynější ruské embargo, zavedené loni jako odpověď na západní sankce, zakazuje dovoz vybraných potravin ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska. V současnosti na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky.
„Upřímně řečeno, Rusku ty sankce do jisté míry vyhovují. Tím, že ruští výrobci vlastně nemají zahraniční konkurenci, tak mohou více expandovat na svůj vlastní trh, mohou více vyrábět a Rusko může v potravinářství získat tímto způsobem větší soběstačnost,“ domnívá se agrární analytik Petr Havel.
Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková upozornila, že při přípravě odvetných sankcí musí Rusko přihlížet ke stanovisku Maďarska, Řecka a Kypru. Podle šéfky Rady federace jde o státy, „s nimiž Rusko udržuje dobré hospodářské a politické styky“. Matvijenková soudí, že Moskva by měla ocenit dlouhodobě odmítavé stanovisko těchto tří evropských států k protiruským sankcím vyhlášeným EU.
Západní sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří na východě Ukrajiny, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje.