Ruský hrubý domácí produkt v loňském roce klesl pouze o 0,2 procenta. Vyplývá to z údajů ruského statistického úřadu. Výsledek je mnohem příznivější, než čekali analytici, kteří odhadovali půlprocentní propad. Data naznačují, že se ruská ekonomika na konci loňského roku vrátila k růstu.
Ruské ekonomice se loni dařilo nad očekávání. Téměř zastavila pokles
Pokles ruské ekonomiky se loni téměř zastavil, když vykázala podle ruského statistického úřadu propad o 0,2 procenta.
Analytici podle listopadového průzkumu agentury Reuters v průměru předpokládali, že ruská ekonomika vykáže pokles o půl procenta. Světová banka předpovídala podobný vývoj, když propad odhadla na 0,5 až 0,6 procenta.
Roční údaje podle analytiků naznačují, že ve čtvrtém čtvrtletí již ekonomika opět vykazovala růst, odhadem o jedno procento. Ukáže se to až později, to bude jasné, zda ruští statistici údaje za předchozí čtvrtletí nepodrobí výraznější revizi. Ruská ekonomika klesala sedm čtvrtletí za sebou.
„Důležité je, že ekonomika vykázala na konci loňského roku silnější oživení,“ řekl hlavní ekonom ING Bank Dmitrij Polevoj. Rostoucí soukromá spotřeba a investice podle něj dál podpoří růst HDP, zvýšení vývozu podle něj vykompenzuje zotavení dovozu.
Ekonomika loni těžila hlavně ze zlepšení situace v těžařském a zpracovatelském sektoru. Pokles však ruští statistici registrují v odvětvích, která se zaměřují na spotřebitele. To jsou například hotely či maloobchod.
Ruský úřad pak zpřesnil i tempo hospodářského propadu v roce 2015 na 2,8 procenta, zatímco dosud uváděl, že ekonomika vykázala pokles o 3,7 procenta.
Letos má Rusko růst
Pokud jde o vývoj ruské ekonomiky v letošním roce, Světová banka již počítá s růstem, a to o jedno až dvě procenta. Podle ekonomů Citibank by ruská ekonomika mohla v letošním roce vykázat růst až o dvě procenta.
Vláda očekává zvýšení HDP jen o 0,6 procenta. Ruský ministr hospodářství Maxim Oreškin v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že Rusko by letos mohlo vykázat dvouprocentní růst, pokud se neobjeví žádné vnější šoky, jako například opětovný pokles cen ropy.
Ten měl v posledních letech negativní hospodářské dopady. Díky listopadové dohodě na omezení těžby zemí OPEC, k níž se připojily i další nečlenské země jako Rusko, se ale ceny ropy začaly stabilizovat, a i když se před rokem propadaly pod třicet dolarů za barel, poslední zhruba dva měsíce se pohybují okolo 55 dolarů.
Koncem ledna měla být ruská těžba snížena o 50 tisíc barelů, už v dřívějším termínu ale země stihla vyprodukovat za 24 hodin o sto tisíc méně.
Ekonomickou situaci nicméně ještě komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. Naposledy je EU prodloužila v prosinci s platností do konce července 2017. Sankce zakazují do Ruska vyvážet některé technologie, například pro těžbu ropy, ale především omezují vstup ruských firem a bank na finanční trhy.
V tradičním projevu o stavu Ruské federace začátkem prosince pak ruský prezident Vladimir Putin označil za zdroj potíží ruského hospodářství vnitřní problémy, jako je nedostatek investic či odborníků. Řekl také, že Rusko se neobejde bez revize daňového systému, nové mechanismy pak chce zavést do praxe od roku 2019. Putin přislíbil, že do května 2017 vláda představí nový plán ekonomického rozvoje.