Resortu kultury hrozí osekání rozpočtu skoro o čtvrtinu

Praha - Pokud by rozpočet ministerstva kultury v příštích letech měl dostat podobu, jakou ve středu schválila vláda, resort by pravděpodobně mohl financovat jen své příspěvkové organizace a činnost církví. Těm by státní příspěvek distribuovaný přes rozpočet ministerstva náležel ještě několik let po případném schválení restitucí. V letech 2013 až 2015 by se rozpočet ministerstva měl oproti letošním 8,4 miliardy korun snížit až na pouhých 6,5 miliardy korun v roce 2015.

Pokud by vedení úřadu nepřišlo s výraznou změnou ve financování svých příspěvkových organizací, z rozpočtu by nezbylo nic na podporu živého umění, kulturních aktivit menšin či památkové programy. Ministerstvo ale zatím sumy navržené vládou nechce příliš komentovat.

„Se snížením rozpočtu se snažíme nějak vyrovnat. Ale platí, že na základě těchto částek vypracuje ministerstvo kultury návrh rozpočtu na rok 2013 a výhled na roky 2014 a 2015, včetně požadavků na případné změny návrhu rozpočtu, a předloží je ministerstvu financí do 31. července,“ informovala mluvčí ministerstva kultury Markéta Ševčíková.

Rozpočet vylepší peníze z Evropy

Na příští rok výhled počítá se sumou 6,9 miliardy a pro rok 2014 s 6,7 miliardy korun - to jsou ale částky bez případných zdrojů z evropských fondů. Ministerstvo kultury v letošním roce například má ve svém rozpočtu celou miliardu z těchto peněz. Částka 6,5 miliardy odpovídá rozpočtu, s nímž ministerstvo hospodařilo v letech 2004 a 2005.

Výrazné úspory se dotkly resortu už letos. Ministerstvo kultury sice v tomto roce hospodaří s rozpočtem 8,4 miliardy korun, tedy o miliardu vyšším než loni, rozdíl však tvoří právě peníze z evropských fondů, které jsou určeny na konkrétní projekty, především na opravu památkových objektů. Loni na tyto projekty šlo 330 milionů.

Strukturální fondy ale počítají se spolufinancováním ve výši 15 procent ceny celého projektu. A to v případě až miliardového objemu ceny všech aktuálně rozjetých projektů činí kolem 150 milionů korun, které musejí jít z rozpočtu ministerstva kultury.

Ministerstvo proto muselo šetřit - a rozhodlo se peníze ubrat tam, kde ministři kultury dlouhodobě sklízejí kritiku za podfinancování, tedy v živé kultuře. Kráceny jsou letos i peníze na knihovny, pro profesionální divadla a orchestry i na památkové programy.

Ministerstvo kultury financuje i církve

V rozpočtu ministerstva kultury jsou významnou položkou výdaje na činnost církví, v letošním rozpočtu to bylo 1,4 miliardy korun. Největší podíl v rozpočtu nicméně tvoří suma určená pro tři desítky příspěvkových organizací. Ta letos byla navýšena z loňských 4,2 miliardy na 5,3 miliardy. 850 milionů z této sumy jde na rekonstrukce budov, ale zvýšil se i příspěvek na provoz příspěvkových organizací, a to o 226 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu.
před 2 mminutami

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 5 hhodinami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 18:39‌‌

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
včera v 08:30‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
včera v 06:00‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.