Praha – Manuální práce si dnes Češi váží podstatně méně než před deseti lety. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Řemeslníci, kdysi jedna z nejuznávanějších skupin lidí, si proto složitě hledají místo na trhu.
Průzkum realizovala agentura IPSOS s. r. o. v dubnu 2014. Zúčastnilo se ho 1 010 respondentů (808 z obecné populace a 202 řemeslníků). Kompletní výsledky zde.
Práce řemeslníků si váží pouze 40 procent lidí. Důvod? Řemeslo nemá jakožto zaměstnání příliš dobrou image – veřejnost ho vnímá jako podřadnou práci, kterou vykonávají lidé s nízkým vzděláním. Relativně nejhůře je ze všech profesí hodnocena odbornost zedníků, což podle asociace koresponduje s minimální bariérou zahájení živnosti. Nejlépe jsou naopak vnímáni instalatéři.
Prognóza do budoucna je však pozitivní. Respondenti očekávají vzrůstající úlohu řemesel a hodnoty ruční práce.
Co si Češi představí pod pojmem „řemeslo“?
- Sklářství 22 %
- Porcelán a keramika 7 %
- Pivovarnictví 6 %
- „Řemeslo má zlaté dno“ 4 %
Zdroj: AMSP ČR
Že řemeslo čeká světlá budoucnost, věří i ti, kteří se rozhodli opustit práci v byznysu a začali se živit manuálně. Vysokoškoláků mezi řemeslníky v poslední době přibývá. Třeba fyzioterapeutku Marianu Komárkovou už nebavila práce s lidmi, a tak před dvěma měsíci zavřela ordinaci a vrhla se na pečení dortů a zákusků podle tradičních receptur. Tomu se dřív věnovala ve volném čase.
„Je to práce s hmotou a je tam i kreativita. Když celý den něco dělám, tak hned vidím, jak to vypadá a můžu mít z toho radost, což ve fyzioterapii není. Tam je to dlouhodobý proces,“ říká nynější cukrářka a bývalá fyzioterapeutka. Zatím pracuje pod dohledem zkušeného cukráře, v budoucnu by si ale chtěla otevřít kavárnu.
Podobně svůj život změnil i Michal Plecitý. Bývalý manažer v telekomunikační firmě šije oblečení pro děti. Připojil se ke své manželce (vystudované ekonomce), která firmu rozjížděla při rodičovské dovolené. „V roce 2011, kdy jsem odcházel z práce, už jsem další místo nehledal a zapojil jsem se,“ říká výrobce dětského oblečení a někdejší manažer.
Nejdůležitější jsou pro řemeslníka dobré reference. To platilo vždycky, ale v poslední době, kdy musí malí živnostníci konkurovat velkým firmám, je to naprostá nutnost. Jakákoliv negativní zkušenost s jejich prací se navíc může rychle dostat k velkému množství potenciálních zákazníků, například prostřednictvím specializovaných internetových serverů, kam lidé píší své zkušenosti. I samotní řemeslníci považují za největší přítěž konkurenci ze strany nekvalitních a neodborných kolegů, kteří škodí pověsti poctivého řemesla.
„Živnostenský zákon není nutné měnit jako celek. Je ale třeba přistoupit k prosazení dílčích změn, které přispějí ke zlepšení stávající situace. Například přesun vybraných živností z volných mezi řemeslné a zvýšení nároků na prokazování odborné kvalifikace a praxe,“ míní Petr Kališ, partner v advokátní kanceláři CHSH Kališ & Partners.
Na kontrolu kvality se nyní Asociace malých a středních podniků a živnostníků hodlá zaměřit. Plánuje vytvořit kontrolní organizaci, která by měla standardy práce hlídat. „Klempíře nebo pokrývače těžko nahradíme čínským importem. Řemesla jsou základem infrastruktury a naší povinností je nejen zachovat elementární nabídku služeb v regionech, ale snažit se o to, aby byla kvalitní,“ konstatuje předseda asociace Karel Havlíček.
