Brusel/Atény – Řekové se neštítí korupce. Na úplatcích ročně vydají kolem 800 milionů eur (zhruba 20,5 miliardy korun). Úplatky od domácností a firem přitom zhoršují už tak špatnou hospodářskou situaci jihoevropské země. Podle řecké Transparency International, kterou cituje server EUObserver, je nezbytné, aby se korupcí v Řecku začala zabývat Evropská unie. Jinak prý hrozí, že zahraniční zdroje, vynaložené na záchranu Řecka, budou zbytečně vyplýtvány.
„Korupce je jedním z hlavních zdrojů toho, proč máme v Řecku tuto ekonomickou krizi. Není tím jediným, ale jedním z nejdůležitějších,“ podotkl šéf řecké pobočky Transparency International Aris Syngros při své návštěvě Bruselu.
Podle průzkumu, který Transparency International, provedla ve druhé polovině loňského roku a jehož výsledky dnes v Bruselu představila, vydali lidé a domácnosti na uplácení 717 až 857 milionů eur (18,5 miliardy až 22 miliard korun). Průzkum se přitom netýkal korupce na nejvyšší úrovni.
Zhruba 9,3 procenta domácností uvedlo, že byly úřady požádány o nějaký úplatek kvůli zrychlení či vyřízení jejich žádosti, aby jim bylo zajištěno adekvátní ošetření, případně aby se vyhnuly placení pokut za dopravní přestupky. Uplácení ale přiznávají i firmy. Průměrná výše úplatku ve veřejném sektoru podle průzkumu dosahuje 1 355 eur (téměř 35 tisíc korun). Cena soukromého sektoru je ještě o něco vyšší, tomu lidé dávají v průměru 1 671 eur.
Korupci přiznává i řecký premiér
Úplatky považuje za velký problém i řecký premiér Jorgos Papandreu. Při svém dnešním vystoupení připustil, že fondy mizí právě kvůli korupci, špatnému řízení a plýtvání v černé díře. Řešením problému podle něj není přiliv dalších peněz, ale zamezení zbytečného plýtvání.
EU musí na Řecko přitlačit
„Korupce není něco, co nemůžeme vidět nebo se toho dotknout. Jsou to reálné peníze odtékající z reálné ekonomiky. Každý mluví o oživení, růstu, pracovních místech, ale bez boje proti korupci to nebude fungovat,“ prohlásil Syngros.
Transparency International se nicméně obává, že Řecko samo proti korupci bojovat nebude. Je proto nezbytné, aby na ně přitlačila Evropská unie, která mu společně s Mezinárodním měnovým fondem půjčila na boj s dluhovou krizí 110 miliard eur.
