Washington - Řecko učiní vše, co bude zapotřebí, aby se vyhnulo platební neschopnosti a zůstalo součástí eurozóny. Na víkendovém zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky to přislíbil řecký ministr financí Evangelos Venizelos ve snaze zmírnit nervozitu na finančních trzích.
„Řecko bude vždy v eurozóně a nikdy nezbankrotuje, protože by to bylo destruktivní pro eurozónu i pro mnoho dalších zemí,“ prohlásil Venizelos po setkání se svými protějšky z Německa, Francie, Itálie a Belgie. „Řecko je odhodláno splnit všechny své závazky,“ dodal.
V pátek se v médiích objevily informace, že Řecko zvažuje více možností řešení své dluhové krize a že jedna z verzí počítá i s vyhlášením platební neschopnosti, kdy by držitelé řeckých dluhopisů přišli až o polovinu svých investic. Mluvčí řecké vlády však tyto informace popřel a řecký premiér Jorgos Papanandreu zdůraznil, že Atény se drží červencové dohody o druhém záchranném balíku s Evropskou unií.
Komisař Rehn: Musíme posílit záchranný fond
Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn tento týden prohlásil, že evropští představitelé nepřipustí nekontrolovaný bankrot Řecka a nenechají tuto zemi opustit eurozónu. V sobotu na zasedání MMF se zase komisař nechal slyšet, že eurozóna zkoumá možnosti, jak posílit působnost svého záchranného fondu EFSF, aby mohla lépe podporovat členské země.
Fond EFSF v objemu 440 miliard eur (téměř 11 bilionů Kč) nyní čeká na schválení nových pravomocí vládami jednotlivých členských zemí. Poté se podle Rehna pozornost soustředí na to, jak zvýšit efektivitu využívání prostředků z fondu. „Musíme najít mechanismus, díky kterému změníme jedno euro v EFSF na pět eur,“ řekl agentuře Reuters jeden z evropských představitelů, který si nepřál být jmenován.
V případě šíření dluhové krize by fond podle finančních analytiků potřeboval k ochránění Itálie a Španělska minimálně dva biliony eur. Britský ministr financí George Osborne v sobotu uvedl, že na zasedání MMF se neobjevil žádný plán na vyhlášení platební neschopnosti vysoce zadluženého Řecka.
Řecká vláda se tento týden rozhodla rozšířit úsporná opatření. Snaží se tak přesvědčit zahraniční věřitele, aby uvolnili další peníze ze záchranného úvěru, které mají zemi pomoci odvrátit hrozbu platební neschopnosti.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé.
Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Tato opatření zahrnují například snižování mezd ve státním sektoru a penzí či zvyšování daní, což má negativní dopad na ekonomickou aktivitu a vyvolává protesty obyvatel Řecka.
