Berlín/Atény - Jednání mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli se v posledních dnech pohnula vpřed, dohoda je ale stále daleko. Pro německý list Handelsbaltt to uvedl šéf evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poul Thomsen. Řecká vláda mezitím nařídila státním institucím a veřejnoprávním podnikům převést veškerou volnou hotovost na centrální banku. Snaží se tak získat peníze na splátky půjčky od MMF a vyrovnání dalších závazků.
Atény jednají už od konce února s věřitelskými institucemi (Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou) o dohodě, která by vedla k uvolnění zbývajících peněz ze záchranného programu. Rozhovory ale dosud postupovaly velmi pomalu, přestože těžce zadlužené zemi rychle docházejí peníze ke splácení dluhů.
„Jednání mezi třemi věřitelskými institucemi a řeckou vládou získala v několika posledních dnech na dynamice. Je to příznivý vývoj a dává nám to důvod k nadějím,“ řekl Thomsen. Dodal ale, že rozhovory „mají daleko do cíle“ a k jejich včasnému dokončení bude zapotřebí ještě řada takových impulzů.
Místopředseda řecké vlády Jannis Dragasakis v nedělním řeckém tisku řekl, že Řecko usiluje o dohodu s mezinárodními věřiteli, neustoupí ale z hranic, které si jeho vláda stanovila jako nepřekročitelné. Dragasakis nevyloučil uspořádání referenda nebo předčasných voleb v případě, že rozhovory skončí ve slepé uličce.
Jednání se vedou o hospodářských reformách, které jsou podmínkou pro uvolnění zbývajících peněz z druhého záchranného balíku. Podle některých činitelů EU zatím není příliš nadějí na to, že by se dohody dosáhlo do pátku 24. dubna, kdy se v Rize koná klíčové setkání ministrů financí eurozóny.
Vláda v Aténách by tak v příštích týdnech mohla stát před rozhodnutím, zda z peněz, které má k dispozici, zaplatí důchody a mzdy státním zaměstnancům, nebo dlužnou splátku MMF. Thomsen uvedl, že řecká vláda by s penězi mohla vydržet možná až do června. „Zátěž splátek, které Řecko čekají, je ale hodně velká,“ dodal.
Centrální vláda proto stahuje hotovost z veřejných organizací a státních podniků. „Státní organizace mají stále v bankách uloženy miliardy eur v hotovostních rezervách,“ řekl Reuters nejmenovaný aténský analytik. Požadavek podle odborníku ukazuje, v jak velkém finančním tlaku se vláda premiéra Alexise Tsiprase nachází.
Atény zároveň podle některých zdrojů sází na pomoc z Ruska. Ta by měla přijít díky spolupráci obou zemí na plynovodu Turkish Stream, kterým přes Turecko a Řecko poteče do Evropy ruský plyn. Moskva ale informaci německého týdeníku Der Spiegel o spolupráci za miliardy eur popřela. O smlouvě podle časopisu jednal tento týden v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem řecký premiér Alexis Tsipras a ministr energetiky Panajotis Lafazanis. Nejmenovaný člen vládní Syrizy ji pro Der Spiegl označil za dokument, který by mohl obrátit situaci v zemi k lepšímu (čtěte více zde).
Řecko by mělo údajně peníze dostat formou zálohy, podle Spiegel Online se hovoří o třech až pěti miliardách eur (asi 82 až 137 miliard korun). Peníze z Ruska mají být zálohou za budoucí zisky, které Řecko získá z výběru tranzitních poplatků. Plynovod Turkish Stream má podle současných plánů začít fungovat v roce 2019.
