Praha - Česká ekonomika zůstává v recesi. Hrubý domácí produkt podle dnešních předběžných údajů Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí klesl o 0,2 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci. Meziročně se snížil o 1,2 procenta. Tuzemský HDP klesá už třetí čtvrtletí po sobě, hlavními důvody jsou postupné snižování výkonu českého průmyslu, klesající domácí poptávka a výdaje vlády. Stejný propad ve druhém čtvrtletí zaznamenalo pod tlakem dluhové krize hospodářství v eurozóně i celé EU.
Ve druhém čtvrtletí přestal být tahounem ekonomiky průmysl, který je objemově nejvýznamnějším hospodářským odvětvím. „Průmysl sice v meziročním srovnání mírně vzrostl, úrovně prvního čtvrtletí však nedosáhl,“ uvedl ČSÚ. V meziročním srovnání se prohloubil propad stavebnictví, loňských výsledků nedosáhla ani odvětví obchodu a ubytování.
Kladné saldo zahraničního obchodu bylo v běžných cenách o více než 20 miliard korun větší než před rokem. Domácí poptávka ale loňské úrovně nedosáhla.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje navzdory vývoji české ekonomiky současnou fiskální strategii vlády za správnou. Umělé zvyšování HDP na dluh by podle něj přineslo závazky, které by pro českou společnost byly mnohem dražší a ničivější než úsporná vládní politika.
„Bylo by obrovským zjednodušením, kdybychom vnímali situaci v jednotlivých zemích podle jednoho jediného makroekonomického indikátoru, a tím je HDP,“ prohlásil Kalousek. „Jsem hluboce přesvědčen, že fiskální strategie vlády je správná,“ dodal.
Analytici se shodují, že za prohloubením propadu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí stojí klesající spotřeba domácností a nižší výdaje vlády, stejně jako slábnoucí průmysl. „Recese v české ekonomice se meziročně citelně prohloubila, když průmysl jakožto dřívější hlavní motor růstu výrazně snížil otáčky,“ komentoval statistiku analytik UniCredi Bank Pavel Sobíšek.
Oživení v roce 2013 je stále reálné
„Po dnešku se zdá, že celoroční pokles může dosáhnout až jednoho procenta. Na druhou stranu není v dnešních číslech vidět nic, co by opravňovalo zhoršit výhled i pro rok 2013. Oživení na konci 2012 či začátku 2013 vypadá stále realisticky,“ domnívá se Sobíšek.
Jedním z důvodů výsledku HDP je snaha co nejvíc šetřit, upozornila analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Šetří podle ní jak domácnosti, tak vláda. „Není se co divit. Reálné mzdy klesají již dvě čtvrtletí v řadě. Míra nezaměstnanosti je na stejné úrovni jako před rokem, nicméně strach ze ztráty pracovního místa nutí spotřebitele k většímu přemýšlení nad tím, za co své peníze utratí. To se projevuje i na vývoji maloobchodních tržeb,“ podotkla Šichtařová.
Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
„Největším problémem české ekonomiky v současnosti je rychle poklesnuvší spotřeba domácností, domácnosti jsou velmi opatrné na vydání jakékoliv dodatečné koruny ze svého rozpočtu.“
Analytik Home Creditu Michal Kozub připomněl i nižší spotřebu vlády. Rozpočtová restrikce se podle něj v plné míře projevuje hlavně ve stavebnictví, které měsíc od měsíce padá.
Analytik Raiffeisenbank Michal Brožka poznamenal, že česká ekonomika výrazně zaostává ve svém výkonu, ačkoliv je zdravější než většina evropských ekonomik. HDP sousedních zemí rostl i ve druhém čtvrtletí slušným tempem: Německo o 0,3 procenta, Rakousko o 0,2 procenta, Slovensko dokonce o 0,7 procenta. V takové situaci by podle Brožky vláda měla být v úsporných opatřeních velmi opatrná a naopak hledat vhodné investiční výdaje.
Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:
„Politici by si měli uvědomit, že zvýší-li sazby u některých daní, nemusí to vždy znamenat zvýšení celkového příjmu pro rozpočet, ba naopak. Může to přinést i snížení. Kdybych byl politik, snížím spotřební daň z nafty, nechám DPH na stejné úrovni, na jaké je, nebo bych dokonce uvažoval o snížení horní sazby. Myslím si, že by to ekonomice pomohlo.“
Meziročně zaznamenala Evropa první pokles od konce roku 2009
Ekonomika v EU a v eurozóně klesla podle údajů Eurostatu i v meziročním srovnání, v němž zaznamenala první sestup od konce roku 2009. Sestup do záporných čísel je podle ekonomů předzvěstí propadu Evropy do další recese od krize let 2008 a 2009. „Eurozóna se ze všech podstatných hledisek nachází v recesi, ačkoli zatím nenaplnila technickou definici dvou následných čtvrtletí poklesu HDP,“ řekl Howard Archer z firmy IHS Global Insight.
Vývoj v Evropě kontrastuje s výkonem ekonomik dalších dvou vyspělých hospodářských mocností světa. HDP Spojených států vzrostl ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 procenta a ekonomika Japonska o 0,3 procenta. Meziročně USA vykázaly růst o 2,2 procenta a Japonsko o 3,6 procenta.
Německá ekonomika jakožto největší v Evropě ve druhém čtvrtletí stále ještě mezičtvrtletně rostla tempem 0,3 procenta, zabránit poklesu celého bloku už ale nedokázala. Francouzský HDP třetí čtvrtletí po sobě stagnoval a výrazný pokles postihl ekonomiky Belgie, Španělska, Portugalska, Finska, Kypru, Británie a podle předběžných údajů i Řecka. Naopak Slovensko se vzestupem HDP o 0,7 procenta přiřadilo k rostoucím zemím, jako bylo Švédsko, pobaltské státy nebo Rumunsko.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:
„Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že to je důsledek chybné rozpočtové a daňové politiky současné vlády. Vláda zejména permanentním zvyšováním daně z přidané hodnoty a dalších nepřímých daní oslabuje domácí poptávku. K tomu, že česká ekonomika zůstává nadále v recesi, přispívají i plošné škrty.“
Ekonomové vesměs čekají, že i Německo podlehne dopadům dluhové krize a v tomto čtvrtletí se zhoupne do záporných čísel. Někteří však Německu a severní Evropě vůbec dávají šanci. „Čísla vyprávějí příběh dvou ekonomik. Ekonomiky evropského jádra v severní Evropě vzdorují recesi. Německo a Nizozemsko jsou otevřené ekonomiky a ze slabosti eura mají dokonce prospěch,“ řekl Martin Van Vliet z ING.
