Rakouské banky si musí do roku 2013 opatřit více kapitálu

Vídeň – Rakouské banky působící v zemích střední a východní Evropy budou muset plnit vyšší limity kapitálové přiměřenosti podle nových globálních pravidel „Basilej III“ už v roce 2013, tzn. o šest let dříve než většina ostatních. Změnu strategie, která má být jedním z kroků na posílení bezpečnosti bankovního systému země, dnes zveřejnila rakouská centrální banka. Nová pravidla se týkají Erste Bank, která je majitelem České spořitelny, dále Raiffeisen Bank International a Bank Austria z italské skupiny UniCredit.

Banky aktivní ve střední a východní Evropě budou – vedle povinnosti mít od ledna 2013 nejméně devět procent základního kapitálu v poměru k aktivům – muset mít od ledna 2016 navíc ještě kapitálový nárazník až do tří procent aktiv v závislosti na výši rizika. Ovšem finanční instituce budou moci započíst do základního ukazatele kapitálu akcie bez hlasovacích práv, jež získaly v rámci pomoci od státu.

Rakouská centrální banka

„Cílem tohoto balíku je posílit kapitálovou základnu těchto bankovních skupin a zlepšit refinanční strukturu jejich bankovních poboček ve střední, východní a jihovýchodní Evropě.“

Vídeň
Zdroj: ČT24

Podle banky spojí nová pravidla růst úvěrů u zahraničních poboček bank s tempem růstu jejich refinancování na místních trzích. Toho dosáhnou zejména prostřednictvím získávání vkladů, vydávání místních emisí dluhopisů a nadnárodních půjček od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo Evropské investiční banky.

Tři dotčené rakouské banky už uvedly, že jsou odhodlány tento cíl naplnit, jak dnes prohlásil šéf rakouského úřadu pro dohled nad finančním sektorem Kurt Pribil. Nehrozí ani riziko, že by banky kvůli tomu odešly z regionů, kde operují, dodal šéf centrální banky Ewald Nowotný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 7 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 9 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 11 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
včera v 17:29

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 14:17

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...