Případ Parmalat před italským soudem

Praha/Miláno - Italský soud se dnes zabývá největší evropskou finanční aférou z posledních let. Skandál vypukl kolem potravinářské společnosti Parmalat koncem roku 2003, když byla v účetnictví firmy odhalena zpronevěra v hodnotě zhruba 13 miliard dolarů. Teprve vyšetřování prokázalo, že firma celá léta udržovala zdání úspěšného podniku jen díky dlouhodobým účetním podvodům.

Na dnešním procesu v Miláně budou předvolány čtyři velké mezinárodní banky. Jde o americké banky Citigroup, Morgan Stanley a dále o švýcarskou UBS a německou Deutsche Bank. Předvolání souvisí s manipulováním s kurzy burzovních cenných papírů.

„Dnes je tu otázka, jak mohly banky půjčovat tolik zadluženému podniku. Zakladatel a bývalý prezident Calisto Tanzi dostával jednu půjčku za druhou,“ uvedla zpravodajka ČRo 1 Věruňka Lunardi. Poškozenou stranou je nový Parmalat, ale také více než 35 000 lidí, kteří často na radu bank vložili do bondů své celoživotní úspory jen týdny či měsíce před krachem.

Různé výroční zprávy společnosti byly také falšované, Calisto Tanzi a jeho pravá ruka Fausta Tonny našli dokonce i zahraniční ratingové agentury, které jim stvrzovaly zisky. Získali i revizory, kteří nad zprávami zavírali obě oči. „Ratingová agentura Deloyd, která schvalovala falešné bilance Parmalatu je údajně ochotná uhradit 6 procent nominální hodnoty bondů investorům, kteří investovali maximálně deset tisíc,“ říká Věrunka Lunardi. Žádné velké tresty se v tomto případě vyměřovat nebudou, v soudním procesu se bude jednat hlavně o finanční náhradu škody.

Veřejnost se o podvodech v Parmalatu poprvé dozvěděla právě v prosinci 2003, kdy podnik připustil, že neexistuje účet u Bank of America na Kajmanských ostrovech, na němž měly být téměř čtyři miliardy eur.


Parmalat, který byl a nadále zůstává jednou z nejvýznamnějších potravinářských firem v Itálii, působil prakticky po celém světě. Kvůli účetním podvodům bylo však vedení firmy nuceno v prosinci 2003 vyhlásit bankrot. Po restrukturalizaci v roce 2005 se ale firma dokázala z nesnází vymanit a vrátit se dokonce na milánský akciový trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 3 mminutami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...