Informace o odměnách členů dozorčí rady a představenstva Pražské energetiky nespadají pod zákon o svobodném přístupu. A to i přesto, že hlavní město Praha drží ve společnosti 51% podíl. Rozhodnutí Městského soudu a Nejvyššího správního soudu potvrdil Ústavní soud (ÚS), který odmítl stížnost pražského zastupitele Adama Zábranského z České pirátské strany jako zjevně neopodstatněnou.
Pražská energetika nemusí informovat o odměnách dozorčí rady a představenstva, rozhodl soud
Piráti namítali, že obecné soudy dostatečně nezohlednily kritéria, která stanovil sám ÚS při posuzování otázky, zda je společnost veřejnou institucí spadající pod informační zákon. „Ústavní soud je toho názoru, že jak městský soud, tak zejména Nejvyšší správní soud uvedená kritéria nejen, že dostatečně vzaly do úvahy a při formulaci svých právních závěrů je důkladně reflektovaly, ale nadto se velmi podrobně vypořádaly se všemi námitkami,“ zdůvodnil v odmítnuté stížnosti ÚS.
Pražský zastupitel Adam Zábranský v srpnu 2015 požádal společnost Pražská energetika holding o informace týkající se odměňování členů dozorčí rady a představenstva společnosti. Ta ale informace vydat odmítla, což zdůvodnila také stanovami holdingu. Společnost vlastní z 51 procent Praha. Podle stanov holdingu má ale v podstatě rovnocenné postavení jako druhý akcionář německé společnost EnBW Energie Baden-Württemberg AG, jejíž podíl je zbývajících 49 procent.
„V představenstvu a dozorčí radě holdingu a jeho dceřiné společnosti Pražská energetika sedí několik pražských politiků. Zajímalo mě, kolik za to berou peněz a jestli jsou jejich odměny adekvátní,“ zdůvodňoval v minulosti svou původní žádost Zábranský.
Poté, co společnost odmítla informace vydat, se Piráti obrátili na soudy. Městský soud v Praze správní žalobu zamítl, stejně naložil s kasační stížností Nejvyšší správní soud. Letos v lednu se tak Piráti obrátili na Ústavní soud se stížností.
obrázek
Podobný spor byl i v případě ČEZu
V létě ústavní soud rozhodoval v podobném sporu, ve kterém figurovala společnost ČEZ, a konstatoval, že na něj nedopadá informační povinnost. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský tehdy uvedl, že ČEZ není ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím veřejnou institucí, která musí informace poskytovat.
Podle předsedy ÚS Pavla Rychetského by přiznání postavení veřejné instituce některé z osob soukromého práva bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Podle Rychetského by tak poskytnutím informací nad rámec ostatních společností firma mohla ohrozit smysl své existence.