Praha – Stát by měl lidem zajistit starobní důchod minimálně na dobu poslední čtvrtiny jejich života. Na svém desátém jednání se na tom shodla odborná komise pod vedením profesora Martina Potůčka. Druhé opatření, které navrhne vládě, je sdílení vyměřovacích základů mezi manžely či partnery. Potůček předpokládá, že nové podmínky by mohly platit od roku 2016 nebo 2017.
„Podle současné právní úpravy věk odchodu do důchodu roste prakticky do nekonečna. Odborná komise si byla jistá, že to takto nechat nemůžeme,“ uvedl předseda důchodové komise Martin Potůček po jednání expertů.
Aktuální návrh Potůčkovy komise počítá s tím, že u lidí narozených před rokem 1966 se nebude nic měnit – muži půjdou do důchodu v 65 letech, ženy o něco dříve dle počtu dětí.
Později narozeným pak stát garantuje, že budou pobírat důchod po dobu „poslední čtvrtiny jejich života“. „Dnes už poměrně přesně víme, jaká je průměrná délka dožití. Mechanismus bude nastaven tak, aby podle tohoto průměrného věku dožití měl každý z budoucích důchodců šanci čtvrtinu života prožít s podporou starobního důchodu,“ vysvětlil Potůček.
Důchod na čtvrtinu života – kolik je to let?
Muži, kteří se v tuzemsku narodili v loňském roce, mají naději dožít se v průměru 75,2 roku, ženy 81,1 roku. Potůček míní, že podle evropských pravidel ale nebude možné přistupovat k ženám a mužům rozdílně, věk by se proto musel sjednotit.
Pokud by se zvolila střední hodnota kolem 78 let, tak by pobírání důchodu po čtvrtinu života trvalo necelých dvacet let. To znamená, že by Češi chodili do penze už před šedesátkou.
Věk odchodu do důchodu spočítaný podle očekávané délky dožití se budoucí senioři dozvědí nejméně deset let předem. Každých pět let by jej navíc měla posuzovat vláda. Na základě očekávané délky dožití a dalších kritérií by jeho růst buď přibrzdila, nebo urychlila. K prvnímu přehodnocení by kabinet mohl přistoupit někdy kolem roku 2020.
V současnosti není v Česku věk nástupu do penze pevně stanoven. U mužů se každoročně zvyšuje o dva měsíce, u žen o čtyři měsíce. Z legislativy tak například vyplývá, že děti narozené letos budou odcházet do penze v 73 letech. A ti, co přijdou na svět za deset let, se zaslouženého odpočinku dočkají až v 75 letech. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dříve prohlásila, že za limit považuje 70 let. „Nedovedu si vůbec představit, že by to šlo nad tuto hranici,“ řekla. Evropská komise přitom Česku v létě doporučila zvyšovat věk odchodu do důchodu ještě rychleji – koaliční vláda to však odmítla (čtěte víc).
Důchody žen a mužů by se měly srovnat
Komise dále navrhne vládě zavést sdílení vyměřovacích základů manželů či partnerů. „Když spolu žijí dva lidé ve společné domácnosti, jejich příjmy bývají často výrazně rozdílné. Většinou jsou to ženy, které zůstávají doma a pečují o děti, což se jim potom promítá do nižších důchodů,“ poukázal Potůček. Nově by si manželé mohli vyměřovací základy sečíst a rozdělit napůl rovným dílem.
Průměrná penze ženy je nyní podle České správy sociálního zabezpečení zhruba o pětinu nižší než průměrná penze muže (ta činí 12 217 korun, u ženy je to 10 009 korun).
Účinnost obou opatření předpokládá expert v letech 2016 nebo 2017. Záleží, jak rychle se je podaří zpracovat do legislativní podoby – podle Potůčka to bude náročné.
Komise diskutovala i o dalších tématech, například o podpoře rodin s dětmi. „V tuto chvíli je zřejmé, že podpora rodin s dětmi je v této zemi nedostatečná. Budeme v příštím roce uvažovat o tom, zda je optimální cestou pouze státní sociální podpora, nebo zda by bylo vhodné ji kombinovat s podporou v rámci důchodového systému,“ nastínil Potůček. Mohlo by to být třeba formou nižších odvodů na sociální pojištění pro lidi s více dětmi; bezdětným by se naopak sociální pojištění prodražilo.
Důchodová komise začala fungovat v květnu. Jejím prvním úkolem bylo vymyslet postup zrušení tzv. druhého pilíře, který zavedla bývalá vláda Petra Nečase (ODS). Lidé si díky němu mohou přesměrovat 3 % z povinných odvodů do státního důchodového systému na svůj soukromý účet. Ovšem pouze za předpokladu, že přidají ještě 2 % ze svého. Reforma skončila neúspěchem – účastnilo se jí 83 000 klientů, tehdejší vláda jich očekávala statisíce až miliony.
Současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už před spuštěním reformy avizoval, že bude-li mít jako premiér tu možnost, druhý pilíř zruší. A stalo se – příspěvky se přestanou platit 1. ledna 2016, v průběhu roku pak dostanou občané na výběr, zdali prostředky chtějí použít na svou osobní spotřebu, nebo si je převedou do penzijního připojištění. Část jich budou moci vrátit do prvního pilíře, aby se jim v budoucnu nekrátila penze (více zde). Celkově si Češi převedli ze státního systému do soukromých fondů téměř 1,5 miliardy korun.
Pravicová opozice považuje rušení druhého pilíře za rizikové. „Podle mě je správné nerušit druhý pilíř. Je to riskantní krok a hrozí žaloby vůči státu – jak od účastníků, tak od penzijních společností,“ varoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Koalice s žádným nápadem, co dál s důchodovým systémem, nepřichází. Řešení odkládá, a pokud co nejdříve nepřijme nějakou reformu, budou mít nejmladší generace veliké problémy,“ myslí si Stanjura. Podobně v minulosti hovořila i poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
