Praha - Ceny potravin na pultech tuzemských obchodů se za uplynulý rok znatelně zvýšily, u některých výrobků šlo o desítky procent. Uvádí to Český statistický úřad (ČSÚ). Například brambory jsou o 40 procent dražší než loni v lednu, vejce zhruba o třetinu. V průměru o desetinu pak zdražilo maso a uzeniny. Naopak cena mléka, pečiva nebo chleba stagnuje. S vyššími sazbami DPH, které platí od začátku roku, přitom letos čeká zhoršení situace v rodinném rozpočtu 68 procent lidí.
Češi v roce 2013 očekávají zhoršení finanční situace. Nejvíce se obávají růstu životních nákladů. Optimističtí nejsou ani v názorech na vývoj ekonomické situace ČR - většina obyvatel předpokládá její zhoršení. Vyplývá to z výsledků průzkumu mezi zákazníky společnosti Provident Financial, která poskytuje krátkodobé půjčky.
Za nejvíce předražené zboží považují Češi potraviny (52 procent) a léky (20 procent). Šetřit se chystají na potravinách (28 procent) a na výdajích za trávení volného času (24 procent). Neradi by naopak omezili výdaje na kvalitní zdravotní péči (52 procent). Přes obavy o finanční situaci své rodiny jsou Češi výrazně více než na svou ekonomickou situaci (13 procent) nebo na práci (čtyři procenta) naštvaní na české politiky (62 procenta).
Zvýšení daně se sice podle ekonomů nepromítne do zvýšení cen v obchodech stoprocentně, vzhledem k tomu že jde ale o několikátý daňový skok v pořadí, ubývá manévrovacího prostoru, v rámci kterého si obchodníci ještě mohou ukousnout ze svých marží ve prospěch zákazníků.
Podle propočtů společnosti Patria Finance tak v důsledku změn DPH v roce 2013 spotřebitelské ceny vzrostou o 0,8 procenta. Průměrná rodina musí počítat s tím, že měsíčně utratí zhruba o 186 korun více. Změnu sazeb lidé pocítí hlavně u položek, bez kterých se nelze obejít, tedy především právě u potravin, ale i u léků a výdajů na bydlení.
Důvodů zdražení potravin je více
„Třeba u brambor je to proto, že v předchozím roce nebyla úroda tak velká, takže ceny vyskočily nahoru. Je běžné, že u této komodity ceny z roku na rok kolísají,“ konstatoval redaktor časopisu Ekonom Martin Mařík. Cenový skok nastal zhruba v polovině roku, kdy se na trhu objevily nové brambory z dovozu, následně si o vyšší ceny řekli i čeští pěstitelé, jejichž cena byla dlouhodobě na hranici rentability. U sezónních potravin ale mohou jít ceny zase dolů. „U vajec už se přechod producentů na dražší technologie odehrál,“ poznamenal redaktor. Předpokládá přitom, že cena masa ještě může růst.
Martin Mařík, redaktor časopisu Ekonom:
„Růst DPH ze 14 na 15 procent je naprosto marginální. Jiná věc je, že tento procentní bod může být využit k jakési kampani a zámince proto, že by ceny potravin měly jít nahoru, ale ty skutečné důvody budou stejné, jako byly v letech předchozích – to znamená pokračující růst energií a pohyb cen na komoditních burzách.“
Podíl na zvyšování cen měl i růst cen energií nebo ceny zemědělských komodit na světových trzích. „To se týká obilí, z části i mléka,“ řekl Mařík s tím, že třeba marže jsou sice často napadány potravináři, ale v podstatě se drží na plus mínus stejné úrovni. „Může to být deset, dvacet procent, důležité ale pak je, co se do toho započítává,“ dodal. Finální cena je ovlivněna i obchodními řetězci. „Zdánlivě si tu tvrdě konkurují, ve skutečnosti jich je tu tolik, že se každý snaží urvat něco na trhu a zákazník je první na řadě, aby se mu zvýšila cena,“ konstatoval Mařík.
Jediné zboží, které na českých pultech podle ČSÚ zlevnilo, jsou pomeranče. Lidé na jednom kile proti loňsku ušetří zhruba tři koruny.
Praha - Češi spoří častěji než ostatní Evropané. Peníze na stranu si dávají víc než tři čtvrtiny z nich. Jde ale jen o menší částky. Průměrně má česká domácnost k dispozici asi sto tisíc korun, z nichž by dokázala žít zhruba 3 měsíce. Vyplývá to z průzkumu Svět spoření banky ING. Na 90 procent Čechů přitom vnímá svou finanční situaci jako stejnou nebo horší než před rokem. S výší svých úspor je spokojena jen asi čtvrtina Čechů.
Češi šetří, kde se dá
Lidé často kvůli dražším potravinám předělávají i svoje jídelníčky. Pečlivě si své výdaje musí hlídat především důchodci. Na rozdíl od jiného zboží jako masa, vajec, alkoholu nebo cigaret ale Češi nedají dopustit na kávu. Tu kupují všichni bez rozdílu věku a na každého Čecha jí připadají asi dva kilogramy ročně už skoro dvacet let. Podobně si většina Čechů neodpustí třeba čokoládu.
U alkoholu a potravin je rozdíl znatelný
Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,1 procenta, zdražily především potraviny a nealkoholické nápoje.
Co zdražilo více…
Zatímco v polovině letošního ledna stál v obchodech kilogram brambor 12,45 korun, ve druhém lednovém týdnu loňského roku to bylo 8,75 korun. Za deset vajec loni zaplatil zákazník v průměru 27,43 korun, během následujících dvanácti měsíců ale vzrostla jejich cena o 30 procent a přesáhla 33 korun.
Hovězí zadní maso ve stejném období zdražilo zhruba o sedm procent podobně jako vepřová pečeně, cenový nárůst u šunkového salámu činil devět procent. Kilogram kuřete byl letos v průměru za 69,50 korun, loni bylo takřka o desetikorunu levnější.
…a co méně?
U mléka činí cenový nárůst 1,3 procenta za litr a lidé v půlce letošního ledna za něj dali v průměru 19,34 koruny. Cena kilogramu kmínového konzumního chleba se zvýšila jen o jednotky haléřů na 22,95 koruny, podobně jako u pšeničného pečiva, kde kilogram stojí 45,53 koruny.
