Praha – Proč potřebujeme v rámci penzijní reformy zavést 2. fondový pilíř? Protože si v tom současném soukromém systému lidé málo spoří. Na konferenci „Budoucnost důchodové reformy“ pořádané organizací Czech Top 100 a agenturou Grayling na to upozornil poradce ministerstva práce a sociálních věcí Tomáš Machanec. Podle odborníků je toto tvrzení správné, avšak vládní návrh reformy, který nyní počítá s dobrovolným spořením ve druhém pilíři, tento problém příliš nevyřeší. Naopak by podle prezidenta asociace penzijních fondů a člena NERVu Jiřího Rusnoka mohl neadekvátně zatížit veřejné finance tím, že do druhého pilíře vstoupí i lidé těsně před důchodem.
Důchodový systém reformují i země, které ho mají lepší než ČR
Češi si v současnosti soukromě spoří na penzi jen asi 6 procent hrubého domácího produktu. Průměr vyspělých zemí sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přitom přesahuje 67 procent. I některé nadprůměrné země - jako je například Velká Británie – plánují kvůli zachování udržitelnosti svých důchodových systémů reformy.
Nutnost reforem vyvstává v důsledku stárnutí populace. To je problém celé Evropy, v Česku přitom zdaleka není u konce. Během socialistických dob, kdy se příliš nedbalo na životní prostředí, se věk dožití v Česku neprodlužoval tak razantně jako v západních demokratických zemí. Proto nemůžeme počítat s tím, že Česko dosáhlo stropu a věk dožití se více prodlužovat nebude. Česko své západní kolegy nejspíš postupně dožene.
Nízká míra spoření a očekávané zvýšení věku dožití, které zvýší objem finančních prostředků potřebných na vyplácení penzí a prohloubí deficit penzijních účtů, jsou důvody, proč by mělo Česko rychleji než jiné země uvažovat o důchodové reformě postavené na větším individuálním spoření. Pokud by se tak nestalo, muselo by se do systému nalévat stále více peněz nebo vyplácené důchody snižovat. „Je potřeba posílit 2. a 3. pilíř, ve kterých je budována zásluhovost, aby nemusela být budována zásluhovost v 1. pilíři, jinak se nám většina důchodců dostane pod hranici chudoby,“ upozornil Machanec.
Současné soukromé spoření na penzi nezanikne
Se zavedením 2. pilíře počítá vládní penzijní reforma. 3. pilíř už funguje a vládní koalice se ho rozhodně vzdát nehodlá. Podle Machance ho ale čekají změny, aby fungoval lépe. Zvýšit by se měla dolní i horní hranice pro poskytování státní podpory, aby byli lidé motivováni i v tomto pilíři spořit více. „Většina klientů se dnes zastavila na 500 korunách,“ upozornil Machanec. Na úspory přesahující 500 korun měsíčně se už totiž nevztahuje státní podpora. V budoucnu by se ale mohla podle Machance vztahovat i na úspory kolem 1 000 korun.
Třetí pilíř má ale i řadu nevýhod, které se jen tak odstranit nepodaří. Proto koalice nechce sázet pouze na něj tak, jak to navrhuje opoziční ČSSD. Lidé z něj totiž mohou vybrat peníze dřív, než je skutečně potřebují na financování důchodu. „3. pilíř je dobrovolný, takže u toho dobrovolného pilíře nelze vyloučit předčasný výstup. Jistota, že lidé peníze dospoří na penzi, je nízká. V 45, 50 letech může přijít krize u střadatele nebo v jeho rodině a ten člověk naspořené peníze vybere,“ vysvětlil Machanec.
Řada ekonomů vládní návrh reformy vítá. „Navrhovaná penzijní reforma není ideální, ale je to krok správným směrem. Jsem přesvědčen, že vláda se poučila z chyb našich sousedů – Maďarska, Slovenska a Polska – a přijala návrh, který je fiskálně přijatelný, posiluje zásluhovost a osobní odpovědnost,“ míní generální ředitel penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák. Odborům, které se stejně jako opozice staví proti koaličnímu plánu, však dává za pravdu v tom, že by bylo vhodnější, kdyby se na individuální účty vyvedlo více prostředků ze státního pilíře než pouhá tři procenta.
Rusnok: 2. pilíř ano, ale vládní návrh je paskvil
I mezi ekonomy se ale najdou odpůrci koaliční varianty reformy. Jedním z nich je i Jiří Rusnok, podle kterého koalice ze své kompromisní varianty důchodové reformy vypustila důležitý bod, bez kterého důchodový systém fungovat nemůže, a to povinnost spořit si ve 2. pilíři. „Abychom mohli zvýšit úspory na stáří těch, kterým je 40 a méně, tak potřebujeme, aby spoření procházelo celým příjmovým spektrem. Proto jsme na Bezděkově komisi prosazovali, aby bylo povinné a procházelo celým příjmovým spektrem u těch mladších, u těch starších se vůbec nemuselo zavádět,“ připomněl Rusnok. „Pokud tam budou vstupovat lidé v 50, 60 letech, tak je to podle mého názoru vyhazování státních peněz,“ varoval.
Podle Marcela Homolky z Generali penzijního fondu je ale možné řešení nasnadě. Systém by mohl zůstat dobrovolný. Zapojili by se do něj ale všichni pod určitou věkovou hranici. Kdo by si tímto způsobem spořit nechtěl, musel by z vlastní iniciativy vystoupit.
Jak moc bude penzijní reforma úspěšná, zřejmě ukáže až čas. Pokud ale bude mít čas se vůbec projevit. Opoziční ČSSD vyhrožuje, že reformu po volbách zruší a podle středočeského hejtmana Davida Ratha peníze v soukromých fondech dokonce znárodní. Reformu, které hrozí podobný osud, nemá podle Bezděka ani smysl zavádět. Jde v takovém případě prý jen o hazard s důvěrou veřejnosti.
