Berlín - V Německu padl první rozsudek v kauze takzvaných lichtenštejnských daňových úniků. Šestašedesátiletý Elmar S. si díky včasnému přiznání od soudu odnesl pouze dvouletou podmínku. Zdaleka se však nejedná o první rozsudek v případu, který vyšel najevo letos v únoru. Jeho šetření zaměstnává trestní orgány na třech kontinentech, mezi podezřelými jsou i Češi.
Padl první rozsudek za lichtenštejnská konta
Počátkem roku spolkové tajné služby (BND) koupily od bývalého zaměstnance lichtenštejnské banky LGT Treuhand DVD s daty klientů. Úřady tak získaly jména německých občanů, kteří mají v bance otevřeny takzvané nadační fondy. Ty jim umožňují vyhnout se patnáctiprocentní dani, která by jinak plynula do německého rozpočtu.
Elmar si tímto způsobem v malém knížectví ulil 11 milionů eur. Když vyšly praktiky bohatých Němců najevo, přiznal se. Soud to při rozhodování o výši trestu zohlednil. Přiznání získaly německé úřady i od manažerských špiček firem zvučných jmen. Prvním zatčeným kauze byl například šéf Deutsche Post Klaus Zumwinkel. Úřady v současnosti vyšetřují dalších zhruba sedm stovek dalších německých občanů.
DVD vyvolalo vlnu obav ale i kritiky. Data jsou totiž kradená a zatím není jasné, zda je lze u soudu využít. Finančně se však investice rozhodně vyplatila. BND zaplatila za disk 4,2 milionu eur. Nepoctivci spolu s Elmarem však zatím do státní kasy dodatečně odvedly přes sto milionů eur. Investice se tak vrátila víc než pětadvacetkrát. Německo očekává, že podobným způsobem získá 300 až 400 milionů eur.
Němci však nezískali informace jen o svých daňových hříšnících. Do lichtenštejnské banky ukládali peníze společnosti i jednotlivci z celého světa. Berlín proto nabídl ostatním státům, že jim data předá. Česko o ně požádalo v březnu, zatím je ale nedostalo. Podle prvních informací se přitom jména Čechů na seznamu objevují. „My to předpokládáme, ale zatím je to v rovině doměnek. Skutečně konkrétní důkaz nemáme,“ prozradil vrchní ředitel Ústředního finančního a daňového ředitelství.
Podle analytiků přichází Česko daňovými úniky až o desítky miliard korun ročně. Problém by pomohlo řešit snížení daňových sazeb. Například v Rusku se po podobném kroku daňové odvody prudce zvýšily.