Oproti loňsku více vyděláváme, ale také více utrácíme

Praha – Průměrná mzda v Česku od ledna do konce března meziročně vzrostla o 793 korun na 24 806. Což je o něco více, než analytici očekávali. Lidé také více než před rokem utrácejí, v dubnu nechali v obchodech o 4,9 procenta více než ve stejném měsíci loni. Nejvíce peněz zaplatili v maloobchodních prodejnách, ale také při nákupu aut. Současně Češi pořizovali více počítačů a další elektroniky. Moderní technologie čím dál častěji ovlivňují i formy prodeje, přes internet se letos prodalo o zhruba deset procent zboží víc než loni.

Nominální růst mezd činil 3,3 procenta a reálně, po odečtení inflace, mzda vzrostla o 3,1 procenta. Výsledek tak předčil odhady analytiků, kteří očekávali reálné zvýšení mezd zhruba o 2,5 procenta. Důvodem výrazného meziročního růstu jsou podle Českého statistického úřadu jednorázové faktory. Loni v prvním čtvrtletí totiž byla průměrná mzda uměle nižší kvůli daňové změně v roce 2013, která zapříčinila, že odměny za rok 2012 byly v některých velkých firmách vyplaceny už v prosinci 2012, a nikoliv až v prvních měsících roku 2013.

V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal růst průměrných mezd nominálně o 3,6 procenta a reálně o 3,4 procenta. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda nominálně zvýšila o 2,2 procenta, reálně byla vyšší o dvě procenta.

V letošním prvním čtvrtletí si meziročně nejvíce polepšili pracující v Jihomoravském kraji - mzdy jim stouply o 890 korun na necelých 24 tisíc. Nejméně naopak rostly měsíční výdělky v Karlovarském kraji - o 564 korun na více než 21 tisíc korun. Pořád jsou na tom ale obyvatelé hlavního města platově nadprůměrně.

Zvýšení průměrné hrubé mzdy
Zdroj: ČT24

„Nejnovější čísla ukazují, že růst ekonomiky a extrémně nízká inflace letos přinášejí reálné zlepšení příjmové situace domácností,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek. Připomněl také, že v eurovém vyjádření mzdy propadly o 3,7 procenta, což na jedné straně znamená výhodu pro exportně orientované firmy, na straně druhé se tak snížila kupní síla českých zaměstnanců při cestách do zahraničí.

Ačkoli mzdy stále rostou, bude mzdové dotahování západní Evropy během na velmi dlouhou trať, míní analytik Next Finance Vladimír Pikora. Ty nejoptimističtější výpočty podle něj ukazují na to, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2040. Upozornil na to, že některá odvětví mají dlouhodobě tendenci zvyšovat mzdy, zatímco jiná spíš stagnují.

Nejvíce mzdy rostou ve finančnictví i strojírenství

Nejvíce platy podle investičního stratéga Michala Valentíka rostou ve strojírenství, ale také v sektoru služeb, kde si více vydělají hlavně lidé pracující ve finančnictví a pojišťovnictví. „Nestává se často, že by mzdy klesaly,“ uvedl Valentík s tím, že mzdy stagnují hlavně u nekvalifikovaných  kancelářských prací a v gastronomii, kde se ovšem mzdy těžko srovnávají kvůli tomu, že nelze započítat spropitné.

Lidé v dubnu utratili v obchodech téměř o pět procent více než loni

Lidé v dubnu utratili v obchodech o 4,9 procenta více než ve stejném měsíci loni. Meziměsíčně však tržby v maloobchodě mírně klesly, a to o 0,1 procenta. Zvýšení tržeb, které trvá nepřetržitě od loňského listopadu, ovlivnil zvýšený prodej v motoristickém segmentu i maloobchodě. „Jedním z faktorů, proč tržby rostou, je, že se zlepšila nálada spotřebitelů a spotřebitelská důvěra,“ uvedl Pavel Kulhavý z Price Waterhouse Coopers.

Jiří Šimek, analytik Citfin

„Maloobchod si udržuje příznivý trend započatý na přelomu roku. K růstu přispívá zlepšující se situace na trhu práce, za první čtvrtletí došlo opět k reálnému růstu mezd a s tím se postupně zlepšuje i sentiment spotřebitelů. I celý letošní rok by tak měl být pro maloobchodní prodejce příznivější než ten loňský.“ 

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně vzrostly při očištění o sezonní vlivy o 9,8 procenta a v maloobchodě včetně prodeje pohonných hmot o 2,6 procenta. „Meziroční růst maloobchodních tržeb byl ovlivněn zejména prodejem v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin, který se zvýšil o deset procent,“ sdělili pracovníci ČSÚ. Tržby s počítačovým a komunikačním zařízením dokonce vzrostly nejvíce za posledních šest let, konkrétně o 28,4 procenta.

Pokračoval růst prodeje zboží přes internet nebo prostřednictvím zásilkových služeb, který se v dubnu zvýšil o 10,9 procenta. Prodej zboží pro domácnost stoupl o pět procent a výrobků pro kulturu, sport a rekreaci o 1,7 procenta. Naopak pokles zaznamenaly tržby za prodej oděvů a obuvi, které se snížily o 6,9 procenta, a farmaceutického a zdravotnického zboží, které klesly o 5,6 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...