Vánoce, zimní dovolená, letní dovolená, narozeniny, výročí… Vždy je příležitost utrácet – a také si na to půjčovat. Experti sice půjčky na vánoční dárky nebo dovolené nedoporučují, kdo je však neposlechne, měl by se o to více zamyslet, jak bude splácet vzniklé dluhy. V současnosti mají obyvatelé České republiky dluh téměř 1,4 bilionu korun a zadluženost stále roste.
Že není dobré splácení dluhů odkládat na později, připomíná iniciativa Den bez dluhů. Na 31 pracovištích Úřadu práce poradí zadluženým lidem experti, jak zahájit cestu z dluhové pasti. Případně doporučí, jak zařídit, aby do dluhové pasti nespadli.
V prvé řadě je na místě každou půjčku řádně zvážit. Půjčovat si například na nákup vánočních dárků totiž experti nedoporučují – hezký Štědrý večer dokáže zadělat na celoroční kocovinu.
Totéž však platí o jakékoli půjčce, pokud není na její splácení. „Pokud opravdu potřebujeme půjčku, potřeboval bych si předtím sednout, zjistit, jaký je stav našich financí, jestli máme finanční rezervu pro případ, že by nám vypadl měsíční příjem, došlo by k nemoci, ztrátě zaměstnání nebo jiné katastrofě v rodině,“ uvedl odborník na domácí rozpočet ze společnosti KRUK Ondřej Kočovský. Vhodné přitom je půjčovat si na věci, které i po koupi mají nějakou hodnotu, a tak je v nejhorším případě možné opět je prodat.
Právě na nečekané události není připravena zhruba polovina Čechů. I když mají dostatek peněz na běžné hospodaření, vysoké výdaje nezvládnou. Problémy se včasným splácením přiznává až 44 procent dlužníků. Nejčastěji se opozdí o několik dnů. „Hodně lidí dokonce sklouzává k tomu, že si začnou půjčovat na splácení, což je vlastně nejhorší kolotoč,“ konstatuje mluvčí společnosti KRUK Markéta Kolářová.
Podle bankovního a nebankovního registru dlužníků nesplácí včas své půjčky přes 312 tisíc klientů. Od loňského roku se jejich počet zvýšil o 15 procent. Většina Čechů v případě problémů se splácením dává přednost dohodě s věřitelem. 19 procent lidí by se ale věřiteli vyhýbalo a pět procent dlužníků by čekalo až na rozhodnutí soudu.
Stejně důležité jako otázky, zda se vůbec zadlužit a proč, však jsou ty, kde si půjčit a jak si půjčit. Nejsou totiž jenom statisícové půjčky na auto či desetitisícové na plazmovou televizi. Především od nebankovních institucí lze získat i tzv. mikropůjčky čili půjčky před výplatou. Jde o jednotky tisíc a splatit se musí velmi rychle. V tom je také háček. „Většinou se jedná o půjčky do 30 dní v několika málo tisících korunách, ale samotný dluh může při nesplácení narůst do astronomických částek,“ varoval Ondřej Kočovský.
Půjčku mají v současnosti v Česku zhruba tři miliony lidí
Celkem dluží v Česku zhruba tři miliony lidí 1,39 bilionu korun. Největší podíl zadlužených obyvatel přitom je v nejchudších regionech s nejvyšší nezaměstnaností. V Ústeckém kraji je zadluženo přes 14 procent obyvatel, v Karlovarském téměř 13 procent a v Moravskoslezském necelých deset procent. Více než deset procent zadlužených obyvatel ovšem má také Liberecký kraj. Naopak na Vysočině a ve Zlínském kraji je podíl zadlužených obyvatel poloviční.
„Evidujeme 50 tisíc klientů, kteří jsou pod exekucí a samozřejmě jsou tím pádem vystaveni režimu dluhové pasti - musím říci, že je to jedna z bariér k jejich snazšímu uplatnění se na trhu práce,“ říká generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková. Lidé s nižším vzděláním nejenže špatně shání práci, ale pokud ji už seženou, je málo placená, a tím pádem na úhradu půjček nezbývá.
Podle Ondřeje Kočovského jsou dluhy v Česku především spotřebitelské. Lidé si za ně kupují telefony, počítače či auta. „Co je zajímavé, že Češi mají v Evropě jedno z nejnižších procent nesplácených hypoték,“ upozornil a srovnal se Španělskem, kde dluhy souvisejí především právě s hypotékami a také s kreditními kartami. Ty však v Česku tak populární nejsou.
