Obama: EU musí rychle odpovědět na krizi, USA jí nepomohou

Washington – Americký prezident Barack Obama dnes vyzval evropské politiky k rychlé reakci na dluhovou krizi, která se nyní prochází Evropou. S konkrétním a účinným plánem by podle něj měla Evropa přijít do schůzky zemí skupiny G20, která se má počátkem příštího měsíce uskutečnit ve Francii. Zároveň prezident zdůraznil, že se už Spojené státy nebudou dále zadlužovat, aby pomohly jiným zemím, a varoval Evropu, že si zřejmě nebude schopna pomoci ze svých potíží vývozem.

Obama uvedl, že v poslední době často mluví s nejvyššími evropskými činiteli o způsobech řešení. Vyjádřil přesvědčení, že jeho partneři za oceánem si jsou potenciální ničivosti krize vědomi a že jsou připraveni podniknout nezbytné kroky.

Problémy v Evropě by mohly podle amerického prezidenta zhoršit i stav americké ekonomiky. „Problémy, které má dnes Evropa, by mohly mít reálný dopad na naši ekonomiku, která je už nyní velmi křehká,“ varoval Obama. Strach z další krize využil k podpoře svého Zákona o amerických pracovních místech. Plán, který Obama představil začátkem září a který počítá s realizací daňových úlev a investic do infrastruktury v celkové hodnotě 450 miliard dolarů, může podle prezidenta zabránit dalšímu propadu ekonomiky USA v případě, že by se situace v Evropě dále zhoršovala.

Před krizí v Evropě dnes opět varoval také americký ministr financí Timothy Geithner. „Krize v Evropě představuje pro globální ekonomiku velmi významné riziko,“ zdůraznil ministr v bankovním výboru Senátu. Upozornil, že Evropa je s americkou a globální ekonomikou natolik propojena, že její těžká krize by způsobila ohromné škody.

160911
Zdroj: ISIFA/EPA/TANNEN MAURY

Evropa s dluhovou krizí bojuje už od jara loňského roku. Problémy začaly nejprve v Řecku. To kvůli vysokému zadlužení ztratilo důvěru investorů, a přišlo tak o možnost půjčovat si peníze na krytí dluhů na finančních trzích. Pomocnou ruku v podobě záchranného úvěru mu podaly další země eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Na vysoké dluhy a nedůvěru trhů následně doplatily také Irsko a Portugalsko. Problémy Řecka se navíc dál stupňují, země není schopná plnit podmínky mezinárodní pomoci a nad jejím dalším osudem se vznáší otazník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánovčera v 22:23

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
včera v 21:05

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
včera v 10:24

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...