Nový zákoník sváže stavby s pozemky. Je důvod k obavám?

Praha - Právní zásada, která říká, že stavba je součástí pozemku, platí téměř v celé Evropě. V Česku byla zrušena před více než padesáti lety, a proto u nás není výjimkou, že je vlastník stavby odlišný od vlastníka pozemku, na němž budova stojí. S novým občanským zákoníkem, který by se Česko mělo řídit od ledna 2014, bude stará zásada obnovena. Bude to znamenat revoluci v oblasti vlastnictví?

Největší změna soukromého práva v historii Česka přinese řadu změn také pro majitele nemovitostí. Čtenářka Poradny ČT24 se na nás obrátila s dotazem, zda se od příštího roku zkomplikují práva vlastníků domů, kteří zároveň nevlastní pozemek. „Majitel pozemku by měl mít prý předkupní právo na dům, což může prodej domu docela zkomplikovat. Je to tak?“ ptá se.

S dotazem, jak konkrétně bude zásada „povrch ustupuje půdě“ obnovena, jsme se obrátili na Petra Bezoušku z advokátní kanceláře PRK Partners, který se na přípravě nového občanského zákoníku podílel. „Jedním z pravidel je to, že tam, kde vlastník pozemku není vlastníkem stavby, získává vlastník pozemku předkupní právo ke stavbě,“ potvrdil. To platí i naopak a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. „Bude-li chtít jeden z nich svoji věc (pozemek nebo stavbu) prodat nebo jiným způsobem převést, bude ji muset nejdříve nabídnout ke koupi druhému. Vlastník stavby (pozemku) tak vždy docílí toho, že věc prodá, byť s tím, že někdy to nebude do rukou vybraného kupujícího, ale do rukou vlastníka pozemku (stavby),“ dodal Bezouška.

§ 3054 nového občanského zákoníku

Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

§ 3058 nového občanského zákoníku

(1) Stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. To neplatí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona.

O střechu nad hlavou vás novinky nepřipraví

Strach o střechu nad hlavou majitelé staveb mít nemusí. V případě běžných převodů, třeba rodinných domů, by komplikace nastat neměly. „Naopak. Toto pravidlo chrání např. právě vlastníka rodinného domku, aby se pozemek, na kterém je postaven, nedostal do rukou někoho, s kým by v budoucnu mohl mít problémy. Může totiž docílit toho, že pozemek získá sám,“ tvrdí Bezouška.

A už vůbec by se novinky neměly dotknout majitelů bytů v bytových domech. I když právě domy na sídlištích často stojí na cizím pozemku, který společenství vlastníků domu nepatří, nebudou majitelé bytových jednotek ani po 1. lednu 2014 vázáni zákonným předkupním právem, své byty budou moci prodávat stejně volně jako dnes. 

Problémy se čekají u hromadných nákupů pozemků

Avšak komplikace mohou nastat při velkých akvizicích. „Může se stát, že kupující chce koupit více staveb, respektive nemá zájem o koupi jen některých z nich, ale chce koupit vše, nebo nic,“ uvedl příklad Bezouška. Pokud by v takovém případě stála jen jedna ze staveb na cizím pozemku a jeho vlastník by využil své předkupní právo, nemusí již mít kupující zájem o koupi ostatních staveb.

Další změna se týká práva stavby. Pokud vlastník nechce svůj pozemek využívat, může jej dočasně přenechat jiné osobě, které tam stavět umožní. Stavebník tak může mít na pozemku stavbu, která nebude součástí pozemku. Právo stavby bude možné zřídit jen dočasně, a to maximálně na 99 let.

„Nikdo ale není nucen jít cestou práva stavby, je na obou stranách (vlastníkovi pozemku i stavebníkovi), aby zvážily své zájmy, vše si spočítaly a vybraly tu nejvhodnější variantu,“ podotkl právník s tím, že bude možné si místo toho pozemek pronajmout, nebo jej zatížit věcným břemenem, tedy vybrat některý ze způsobů, který je možný i dnes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...