Nová zelená úsporám rozdělí 1,4 miliardy na zateplení

Praha – Tři roky starý projekt Zelená úsporám nahradí příští rok nový program – Nová zelená úsporám. Základní účel ale zůstává – opět bude podporovat investice do energetických úspor a peníze bude čerpat z prodeje emisních povolenek. Do programu, který v počátku rozdělí majitelům rodinných domů na zateplení celkem 1,4 miliardy korun, mohou být zařazeny práce započaté od 1. ledna 2013. Příjem žádostí začne v srpnu.

Finanční podpora bude směřovat hlavně k majitelům rodinných domů. Dostanou ji ale i veřejné budovy, které by měly představovat zhruba 30 procent z podpořených rekonstrukcí. Výše podpory v programu bude podle návrhu ministerstva životního prostředí (MŽP) záviset na podílu uspořené energie.

Program nahrazující Zelenou úsporám zároveň patří mezi opatření, která mají pomoci k obnovení hospodářského růstu. Na nový program podporující úspory energií čekají netrpělivě výrobci polystyrenu a dalších izolačních materiálů. MŽP předpokládá, že podpora nebude jako dosud čistě dotační, ale její část bude v podobě úvěrů. Vlastníci rodinných domů navíc nebudou moci čerpat podporu z jiných dotačních programů.

Petr Nečas (ODS), předseda vlády:

„Občané zejména uspoří finanční prostředky, jelikož náklady na vytápění zateplených domů budou mnohem nižší. Dojde také ke zvýšení kultury bydlení, zlepšení vzhledu měst a obcí a také je důležité zdůraznit, že se sníží energetická závislost státu. Tomu, kdo v to věří, se také sníží emise skleníkových plynů.“

Tomáš Chalupa (ODS), ministr životního prostředí:

„Předpokládáme, že v únoru nebo v březnu zveřejníme konkrétní podmínky. Rádi bychom, poučeni z minulé Zelené úsporám, například zveřejnili doporučené vzorové smlouvy pro poradenská centra, pro projektanty, protože se často stávalo, že byl špatně zpracován projekt.“

Daniel Vondrouš z občanského sdružení Zelený kruh nicméně upozorňuje, že pro domácnosti už nebude tak snadné dosáhnout na podporu z dotačního programu, jak tomu bylo v minulém období.

"Parametry (programů Zelená úsporám a Nová zelená úsporám – pozn. red.) jsou velmi podobné. Základní rozdíl je v tom, že výše podpory pro jednotlivé domácnosti bude výrazně nižší, takže na tento program dosáhnou spíše bohatší skupiny, mnohem bohatší, než tomu bylo v původním programu Zelená úsporám. Proto by bylo dobré vyřešit i nízkopříjmovou skupinu, která často topí uhlím a znečišťuje tak životní prostředí," uvedl Vondrouš v rozhovoru pro Studio ČT24.

Je to lepší než fotovoltaika, míní Nečas

Změny představili ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), ekonom Miroslav Zámečník a premiér Petr Nečas (ODS), podle něhož si vláda od dotačního programu slibuje vytvoření 70 tisíc pracovních míst a podporu úspornějšího bydlení. Nečase se domnívá, že zateplení domů je lepším stimulem pro ekonomiku než masivní podpora fotovoltaiky.

„Program bude přínosem především pro malé a střední firmy, které dnes hůře dosahují na zakázky ve stavebnictví,“ uvedl předseda vlády, který očekává, že program kromě rekonstrukcí podpoří i výstavbu nových ekologičtějších sídel, jako jsou například energeticky pasivní domy. Nová zelená úsporám potrvá od příštího roku až do roku 2020.

„V minulosti získaly stavební firmy díky uvedenému státnímu programu řadu zakázek, které poskytly pracovní příležitosti mnoha zaměstnancům. Svaz podnikatelů ve stavebnictví proto vítá zahájení programu,“ řekl prezident svazu Václav Matyáš. „Teď je důležité, aby ministerstvo životního prostředí program dobře nastavilo a omezilo administrativní bariéry na minimum,“ poznamenal koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub.

Dotace bude vláda opět financovat penězi získanými z dražby emisních povolenek. Kabinet očekává, že v příštích sedmi letech (tedy po celou dobu trvání tzv. Nové zelené úsporám) získá na aukcích emisních povolenek zhruba 28 miliard. „Je to jakási střední hodnota mezi pesimistickým odhadem, což je zhruba 17 miliard korun, a optimistickým odhadem, což je 36 miliard korun,“ upřesnil Nečas. Dalších deset miliard získá Česko od Evropské unie.

Jak uspořit na energiích bez dotací? Pomůže metoda EPC

Snižovat náklady na energie v budovách se dá i bez dotací – Česko má potenciál ušetřit pomocí tzv. metody EPC až 13 miliard korun. Na konferenci o úsporách energií to uvedla Asociace poskytovatelů energetických služeb.

V čem metoda EPC spočívá? Umožní zvýšit účinnost bez vysokých vstupních nákladů – zahrnuje jak zateplení budov, tak technologie vytápění nebo osvětlení. Firma dodá řešení energetických úspor na klíč a zákazník investici splácí až z uspořené sumy za energii.

„Té metodě chybí jedna věc – a to je její propagace, informace o ní, protože je naprosto vynikající. Všechny výsledky, které dosud máme, a je jich bohužel málo, protože se o tom málo mluví, ukazují, že to je pro všechny zúčastněné neobyčejně výhodné,“ říká Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Dosud se pomocí metody EPC v Česku realizovalo 170 projektů za 3 miliardy korun – podle Asociace poskytovatelů energetických služeb zákazníkům ušetřily celkem 1,3 miliardy korun.

PŘEHLEDNĚ: V programu Zelená úsporám se rozdělilo 21 miliard korun

Program Zelená úsporám byl vyhlášen ministerstvem životního prostředí v dubnu 2009 za ministra Martina Bursíka. Byl zaměřen na podporu investic do energetických úspor realizovaných při rekonstrukcích i v novostavbách. Také poskytoval dotace na instalaci technologií pro vytápění a přípravu teplé vody s využitím obnovitelných zdrojů.

Za administraci programu je zodpovědný Státní fond životního prostředí (SFŽP).

Původně byl program určen pouze pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů. V roce 2010 byl rozšířen i o podporu energetických úspor ve veřejných budovách (např. ve školách, nemocnicích či ústavech sociální péče).

Příjem žádosti o dotace byl spuštěn v dubnu 2009. Zájem o dotaci z programu ale překonal původní odhady, a proto bylo na podzim 2010 rozhodnuto přerušit příjem nových žádostí. Podporu mohou úspěšní žadatelé čerpat do 31. prosince 2012.

Celkem je v programu k dispozici 20,894 miliardy korun, z nichž bylo dosud vyplaceno 18,513 miliardy korun.

Finanční prostředky získal stát především prodejem přebytečných emisních povolenek přidělených Kjótským protokolem.

Cílem programu je mimo jiné snížení emisí oxidu uhličitého o 1,1 milionu tun, což představuje jedno procento všech českých emisí. Dále snížení znečištění prachovými částicemi o 2,2 milionu kilogramů a zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů o 3 700 000 gigajoulů. Program by měl také přispět k vytvoření nebo udržení 30 tisíc pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu či legislativních krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 48 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 2 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 15 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 16 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 21 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.