Nová zelená úsporám rozdělí 1,4 miliardy na zateplení

Praha – Tři roky starý projekt Zelená úsporám nahradí příští rok nový program – Nová zelená úsporám. Základní účel ale zůstává – opět bude podporovat investice do energetických úspor a peníze bude čerpat z prodeje emisních povolenek. Do programu, který v počátku rozdělí majitelům rodinných domů na zateplení celkem 1,4 miliardy korun, mohou být zařazeny práce započaté od 1. ledna 2013. Příjem žádostí začne v srpnu.

Finanční podpora bude směřovat hlavně k majitelům rodinných domů. Dostanou ji ale i veřejné budovy, které by měly představovat zhruba 30 procent z podpořených rekonstrukcí. Výše podpory v programu bude podle návrhu ministerstva životního prostředí (MŽP) záviset na podílu uspořené energie.

Program nahrazující Zelenou úsporám zároveň patří mezi opatření, která mají pomoci k obnovení hospodářského růstu. Na nový program podporující úspory energií čekají netrpělivě výrobci polystyrenu a dalších izolačních materiálů. MŽP předpokládá, že podpora nebude jako dosud čistě dotační, ale její část bude v podobě úvěrů. Vlastníci rodinných domů navíc nebudou moci čerpat podporu z jiných dotačních programů.

Petr Nečas (ODS), předseda vlády:

„Občané zejména uspoří finanční prostředky, jelikož náklady na vytápění zateplených domů budou mnohem nižší. Dojde také ke zvýšení kultury bydlení, zlepšení vzhledu měst a obcí a také je důležité zdůraznit, že se sníží energetická závislost státu. Tomu, kdo v to věří, se také sníží emise skleníkových plynů.“

Tomáš Chalupa (ODS), ministr životního prostředí:

„Předpokládáme, že v únoru nebo v březnu zveřejníme konkrétní podmínky. Rádi bychom, poučeni z minulé Zelené úsporám, například zveřejnili doporučené vzorové smlouvy pro poradenská centra, pro projektanty, protože se často stávalo, že byl špatně zpracován projekt.“

Daniel Vondrouš z občanského sdružení Zelený kruh nicméně upozorňuje, že pro domácnosti už nebude tak snadné dosáhnout na podporu z dotačního programu, jak tomu bylo v minulém období.

"Parametry (programů Zelená úsporám a Nová zelená úsporám – pozn. red.) jsou velmi podobné. Základní rozdíl je v tom, že výše podpory pro jednotlivé domácnosti bude výrazně nižší, takže na tento program dosáhnou spíše bohatší skupiny, mnohem bohatší, než tomu bylo v původním programu Zelená úsporám. Proto by bylo dobré vyřešit i nízkopříjmovou skupinu, která často topí uhlím a znečišťuje tak životní prostředí," uvedl Vondrouš v rozhovoru pro Studio ČT24.

Je to lepší než fotovoltaika, míní Nečas

Změny představili ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), ekonom Miroslav Zámečník a premiér Petr Nečas (ODS), podle něhož si vláda od dotačního programu slibuje vytvoření 70 tisíc pracovních míst a podporu úspornějšího bydlení. Nečase se domnívá, že zateplení domů je lepším stimulem pro ekonomiku než masivní podpora fotovoltaiky.

„Program bude přínosem především pro malé a střední firmy, které dnes hůře dosahují na zakázky ve stavebnictví,“ uvedl předseda vlády, který očekává, že program kromě rekonstrukcí podpoří i výstavbu nových ekologičtějších sídel, jako jsou například energeticky pasivní domy. Nová zelená úsporám potrvá od příštího roku až do roku 2020.

„V minulosti získaly stavební firmy díky uvedenému státnímu programu řadu zakázek, které poskytly pracovní příležitosti mnoha zaměstnancům. Svaz podnikatelů ve stavebnictví proto vítá zahájení programu,“ řekl prezident svazu Václav Matyáš. „Teď je důležité, aby ministerstvo životního prostředí program dobře nastavilo a omezilo administrativní bariéry na minimum,“ poznamenal koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub.

Dotace bude vláda opět financovat penězi získanými z dražby emisních povolenek. Kabinet očekává, že v příštích sedmi letech (tedy po celou dobu trvání tzv. Nové zelené úsporám) získá na aukcích emisních povolenek zhruba 28 miliard. „Je to jakási střední hodnota mezi pesimistickým odhadem, což je zhruba 17 miliard korun, a optimistickým odhadem, což je 36 miliard korun,“ upřesnil Nečas. Dalších deset miliard získá Česko od Evropské unie.

Jak uspořit na energiích bez dotací? Pomůže metoda EPC

Snižovat náklady na energie v budovách se dá i bez dotací – Česko má potenciál ušetřit pomocí tzv. metody EPC až 13 miliard korun. Na konferenci o úsporách energií to uvedla Asociace poskytovatelů energetických služeb.

V čem metoda EPC spočívá? Umožní zvýšit účinnost bez vysokých vstupních nákladů – zahrnuje jak zateplení budov, tak technologie vytápění nebo osvětlení. Firma dodá řešení energetických úspor na klíč a zákazník investici splácí až z uspořené sumy za energii.

„Té metodě chybí jedna věc – a to je její propagace, informace o ní, protože je naprosto vynikající. Všechny výsledky, které dosud máme, a je jich bohužel málo, protože se o tom málo mluví, ukazují, že to je pro všechny zúčastněné neobyčejně výhodné,“ říká Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Dosud se pomocí metody EPC v Česku realizovalo 170 projektů za 3 miliardy korun – podle Asociace poskytovatelů energetických služeb zákazníkům ušetřily celkem 1,3 miliardy korun.

PŘEHLEDNĚ: V programu Zelená úsporám se rozdělilo 21 miliard korun

Program Zelená úsporám byl vyhlášen ministerstvem životního prostředí v dubnu 2009 za ministra Martina Bursíka. Byl zaměřen na podporu investic do energetických úspor realizovaných při rekonstrukcích i v novostavbách. Také poskytoval dotace na instalaci technologií pro vytápění a přípravu teplé vody s využitím obnovitelných zdrojů.

Za administraci programu je zodpovědný Státní fond životního prostředí (SFŽP).

Původně byl program určen pouze pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů. V roce 2010 byl rozšířen i o podporu energetických úspor ve veřejných budovách (např. ve školách, nemocnicích či ústavech sociální péče).

Příjem žádosti o dotace byl spuštěn v dubnu 2009. Zájem o dotaci z programu ale překonal původní odhady, a proto bylo na podzim 2010 rozhodnuto přerušit příjem nových žádostí. Podporu mohou úspěšní žadatelé čerpat do 31. prosince 2012.

Celkem je v programu k dispozici 20,894 miliardy korun, z nichž bylo dosud vyplaceno 18,513 miliardy korun.

Finanční prostředky získal stát především prodejem přebytečných emisních povolenek přidělených Kjótským protokolem.

Cílem programu je mimo jiné snížení emisí oxidu uhličitého o 1,1 milionu tun, což představuje jedno procento všech českých emisí. Dále snížení znečištění prachovými částicemi o 2,2 milionu kilogramů a zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů o 3 700 000 gigajoulů. Program by měl také přispět k vytvoření nebo udržení 30 tisíc pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
před 1 hhodinou

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
před 9 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
před 18 hhodinami

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025

Těžba černého uhlí skončí v Česku v lednu 2026

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150, sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celé České republice.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025

Budoucí vláda zamýšlí nulovou daň z léků na předpis

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.
5. 11. 2025
Načítání...