Nová zelená úsporám rozdělí 1,4 miliardy na zateplení

Praha – Tři roky starý projekt Zelená úsporám nahradí příští rok nový program – Nová zelená úsporám. Základní účel ale zůstává – opět bude podporovat investice do energetických úspor a peníze bude čerpat z prodeje emisních povolenek. Do programu, který v počátku rozdělí majitelům rodinných domů na zateplení celkem 1,4 miliardy korun, mohou být zařazeny práce započaté od 1. ledna 2013. Příjem žádostí začne v srpnu.

Finanční podpora bude směřovat hlavně k majitelům rodinných domů. Dostanou ji ale i veřejné budovy, které by měly představovat zhruba 30 procent z podpořených rekonstrukcí. Výše podpory v programu bude podle návrhu ministerstva životního prostředí (MŽP) záviset na podílu uspořené energie.

Program nahrazující Zelenou úsporám zároveň patří mezi opatření, která mají pomoci k obnovení hospodářského růstu. Na nový program podporující úspory energií čekají netrpělivě výrobci polystyrenu a dalších izolačních materiálů. MŽP předpokládá, že podpora nebude jako dosud čistě dotační, ale její část bude v podobě úvěrů. Vlastníci rodinných domů navíc nebudou moci čerpat podporu z jiných dotačních programů.

Petr Nečas (ODS), předseda vlády:

„Občané zejména uspoří finanční prostředky, jelikož náklady na vytápění zateplených domů budou mnohem nižší. Dojde také ke zvýšení kultury bydlení, zlepšení vzhledu měst a obcí a také je důležité zdůraznit, že se sníží energetická závislost státu. Tomu, kdo v to věří, se také sníží emise skleníkových plynů.“

Tomáš Chalupa (ODS), ministr životního prostředí:

„Předpokládáme, že v únoru nebo v březnu zveřejníme konkrétní podmínky. Rádi bychom, poučeni z minulé Zelené úsporám, například zveřejnili doporučené vzorové smlouvy pro poradenská centra, pro projektanty, protože se často stávalo, že byl špatně zpracován projekt.“

Daniel Vondrouš z občanského sdružení Zelený kruh nicméně upozorňuje, že pro domácnosti už nebude tak snadné dosáhnout na podporu z dotačního programu, jak tomu bylo v minulém období.

"Parametry (programů Zelená úsporám a Nová zelená úsporám – pozn. red.) jsou velmi podobné. Základní rozdíl je v tom, že výše podpory pro jednotlivé domácnosti bude výrazně nižší, takže na tento program dosáhnou spíše bohatší skupiny, mnohem bohatší, než tomu bylo v původním programu Zelená úsporám. Proto by bylo dobré vyřešit i nízkopříjmovou skupinu, která často topí uhlím a znečišťuje tak životní prostředí," uvedl Vondrouš v rozhovoru pro Studio ČT24.

Je to lepší než fotovoltaika, míní Nečas

Změny představili ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), ekonom Miroslav Zámečník a premiér Petr Nečas (ODS), podle něhož si vláda od dotačního programu slibuje vytvoření 70 tisíc pracovních míst a podporu úspornějšího bydlení. Nečase se domnívá, že zateplení domů je lepším stimulem pro ekonomiku než masivní podpora fotovoltaiky.

„Program bude přínosem především pro malé a střední firmy, které dnes hůře dosahují na zakázky ve stavebnictví,“ uvedl předseda vlády, který očekává, že program kromě rekonstrukcí podpoří i výstavbu nových ekologičtějších sídel, jako jsou například energeticky pasivní domy. Nová zelená úsporám potrvá od příštího roku až do roku 2020.

„V minulosti získaly stavební firmy díky uvedenému státnímu programu řadu zakázek, které poskytly pracovní příležitosti mnoha zaměstnancům. Svaz podnikatelů ve stavebnictví proto vítá zahájení programu,“ řekl prezident svazu Václav Matyáš. „Teď je důležité, aby ministerstvo životního prostředí program dobře nastavilo a omezilo administrativní bariéry na minimum,“ poznamenal koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub.

Dotace bude vláda opět financovat penězi získanými z dražby emisních povolenek. Kabinet očekává, že v příštích sedmi letech (tedy po celou dobu trvání tzv. Nové zelené úsporám) získá na aukcích emisních povolenek zhruba 28 miliard. „Je to jakási střední hodnota mezi pesimistickým odhadem, což je zhruba 17 miliard korun, a optimistickým odhadem, což je 36 miliard korun,“ upřesnil Nečas. Dalších deset miliard získá Česko od Evropské unie.

Jak uspořit na energiích bez dotací? Pomůže metoda EPC

Snižovat náklady na energie v budovách se dá i bez dotací – Česko má potenciál ušetřit pomocí tzv. metody EPC až 13 miliard korun. Na konferenci o úsporách energií to uvedla Asociace poskytovatelů energetických služeb.

V čem metoda EPC spočívá? Umožní zvýšit účinnost bez vysokých vstupních nákladů – zahrnuje jak zateplení budov, tak technologie vytápění nebo osvětlení. Firma dodá řešení energetických úspor na klíč a zákazník investici splácí až z uspořené sumy za energii.

„Té metodě chybí jedna věc – a to je její propagace, informace o ní, protože je naprosto vynikající. Všechny výsledky, které dosud máme, a je jich bohužel málo, protože se o tom málo mluví, ukazují, že to je pro všechny zúčastněné neobyčejně výhodné,“ říká Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Dosud se pomocí metody EPC v Česku realizovalo 170 projektů za 3 miliardy korun – podle Asociace poskytovatelů energetických služeb zákazníkům ušetřily celkem 1,3 miliardy korun.

PŘEHLEDNĚ: V programu Zelená úsporám se rozdělilo 21 miliard korun

Program Zelená úsporám byl vyhlášen ministerstvem životního prostředí v dubnu 2009 za ministra Martina Bursíka. Byl zaměřen na podporu investic do energetických úspor realizovaných při rekonstrukcích i v novostavbách. Také poskytoval dotace na instalaci technologií pro vytápění a přípravu teplé vody s využitím obnovitelných zdrojů.

Za administraci programu je zodpovědný Státní fond životního prostředí (SFŽP).

Původně byl program určen pouze pro vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů. V roce 2010 byl rozšířen i o podporu energetických úspor ve veřejných budovách (např. ve školách, nemocnicích či ústavech sociální péče).

Příjem žádosti o dotace byl spuštěn v dubnu 2009. Zájem o dotaci z programu ale překonal původní odhady, a proto bylo na podzim 2010 rozhodnuto přerušit příjem nových žádostí. Podporu mohou úspěšní žadatelé čerpat do 31. prosince 2012.

Celkem je v programu k dispozici 20,894 miliardy korun, z nichž bylo dosud vyplaceno 18,513 miliardy korun.

Finanční prostředky získal stát především prodejem přebytečných emisních povolenek přidělených Kjótským protokolem.

Cílem programu je mimo jiné snížení emisí oxidu uhličitého o 1,1 milionu tun, což představuje jedno procento všech českých emisí. Dále snížení znečištění prachovými částicemi o 2,2 milionu kilogramů a zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů o 3 700 000 gigajoulů. Program by měl také přispět k vytvoření nebo udržení 30 tisíc pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
12:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
13:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánovčera v 19:59

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.