Praha – Prvního prosince začíná platit nový zákon o značení lihu. Ten kromě přísnějších podmínek pro značení lihu zavádí taky povinné kauce pro výrobce a distributory tvrdého alkoholu. Velkovýrobci zaplatí 5 milionů, malé likérky půl milionu. Právě drobní výrobci si ale stěžují, že částka je příliš vysoká. Novým zákonem stát reaguje na tzv. metanolovou aféru, která vypukla loni v září. Od té doby na otravu metylalkoholem zemřelo na padesát lidí.
Kdo bude chtít od 1. prosince vyrábět nebo distribuovat alkohol, měl by počítat s administrativou navíc. Podle zákona o povinném značení lihu se totiž musí zaregistrovat a zaplatit kauci. Její výše se liší podle toho, kolik firma převezme kontrolních pásek. Odebere-li nejvýše 25 000 kusů ročně, zaplatí půl milionu. Při odebrání vyššího počtu pásek kauce vzroste na pět milionů. Kauci lze složit též formou bankovní záruky.
Jak informovalo Generální ředitelství cel, v současnosti se ke značení lihu přihlásilo celkem 335 subjektů. Patří mezi ně jak tuzemské likérky, tak dovozci alkoholu. Unie výrobců a dovozců lihovin odhaduje, že vyšší pětimilionová kauce se dotkne zhruba stovky podniků.
„Všichni legální producenti lihovin bez ohledu na velikost věří, že přijaté nové zákony přispějí k eliminaci černého trhu s alkoholem,“ konstatoval výkonný ředitel unie Jaroslav Burkart. Je přesvědčen, že poctivým výrobcům a prodejcům ubude černá konkurence a stát vybere více na spotřební dani.
Likérky už nicméně varovaly, že nová pravidla přinesou zdražení. Porostou jim totiž náklady – zdražení kolků o desetinu a zavedení kaucí prý zvýší náklady na láhev o desítky haléřů.
Je to kartel velkých hráčů, tvrdí malé likérky
Řada malých výrobců se navíc obává existenčních problémů. Zpřísnění předpisů podle nich prosadili velcí výrobci a obchodníci, kteří ovládají většinu tuzemského trhu, aby zlikvidovali konkurenci. Povinné kauce mohou podle Pavla Kučery, předsedy Sdružení výrobců lihovin, které zastupuje menší výrobce, způsobit odchod nadpoloviční většiny malých likérek z trhu.
„Tady to není o malých a velkých, ale o poctivých a nepoctivých. Každý, kdo má účetnictví v pořádku a podniká na tomto trhu delší dobu, by měl získat bankovní záruku,“ řekl výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslav Burkart v rozhovoru pro Českou televizi.
Například likérka Tomáše Koláčka ve Stříteži nad Ludinou na Přerovsku už se rozhodla ukončit výrobu. „Zákon je likvidační. I kdyby člověk zaplatil, nemá komu prodávat. Zákon je nastaven tak, aby vytvořil doslova kartelové seskupení velkých firem se supermarkety. Nikdo jiný na trhu nebude mít prostor. Je to zákon pro pár vyvolených, kteří na tom budou profitovat,“ soudí Koláček. To však Burkart v rozhovoru pro Českou televizi odmítl.
Jak vážným problémem je v Česku vůbec černý trh s alkoholem? Názory se liší. Zatímco Generální ředitelství cel odhaduje jeho rozsah do deseti procent, Unie výrobců a dovozců lihovin mluví o desítkách procent. „Po zavedení komplexu opatření doufáme, že to bude v jednotkách procent,“ podotkl Burkart.
Zákon kromě jiného snižuje objem alkoholu, který se bude muset značit páskou, na 0,6 decilitru. Kontrolní pásky na lahvích budou nově tištěny na ceninovém papíře s ochrannými prvky a musí být nalepeny tak, aby nebylo možné otevřít láhev bez jejich porušení.
Aby celníci mohli na dálku a nepřetržitě sledovat, zda se líh značí v souladu se zákonem, musí výrobci a distributoři vybavit příslušné místo sledovacím kamerovým systémem.
UŽITEČNÉ ODKAZY:
