Praha – Lidí bez práce v březnu mírně ubylo. Míra nezaměstnanosti se snížila na 9,7 z únorových 9,9 procenta, oznámilo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí. Českému pracovnímu trhu pomohl hlavně příchod jara a s ním spojený nástup sezonních prací. Bez zaměstnání je ale stále víc než 556 tisíc lidí. To je skoro o 120 tisíc víc než před rokem, kdy míra nezaměstnanosti činila 7,7 procenta.
Dvě třetiny nezaměstnaných nejsou zaregistrované na úřadech práce
„Určitá část lidí na tu podporu v nezaměstnanosti nedosáhne z důvodu například toho, že nebyli těch 12 měsíců předtím zaměstnáni nebo byli vyhozeni z nějakého závažného důvodu, ale myslím si, že těch je opravdu menší množství. Pak je ještě menší množství těch, kteří se stydí zajít na úřad práce. […] Ale ta největší část jsou bohužel ti, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě, což znamená, že oni už sice nemají nárok na tu podpůrčí dobu, která jim už skončila, ale pak většinou dosáhnou na nějaké sociální dávky, takže je to pro ten stát úplně stejně drahé,“ uvádí Libuše Bautzová, analytička České televize.
Nezaměstnaných ubylo o 12 tisíc
Nezaměstnaných bylo v březnu zhruba o 12 tisíc méně než v předchozím měsíci. „Dobrou zprávou je navíc to, že na snížení počtu nezaměstnaných se podílel i vyšší počet těch, kteří nalezli novou práci,“ komentoval březnový vývoj hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se na konci března snížil na 17,3 z rekordní úrovně 18,2 na začátku roku. Nejvíce zájemců o jedno místo bylo v březnu v okresech Děčín (77,5), Teplice (75,1), Karviná (65,5), Třebíč (57,5) a Jihlava (44,1). Smutné prvenství v počtu nezaměstnaných drží obec Bílá Voda v Olomouckém kraji. Bez práce je tu 39 procent lidí.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka se na příznivějších březnových výsledcích pracovního trhu odrazil hlavně fakt, že rozjezd stavební výroby a s ním spojený nástup nových zaměstnanců na druhé straně rovnice nekompenzovalo masové propouštění v průmyslu. „To byl případ minulého roku, kdy v některých měsících mohla být příznivá sezona, ale ta byla víc než kompenzována právě propouštěním souvisejícím s recesí,“ uvedl Marek.
Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
„Nezaměstnanost roste dál v Praze, protože to jsou oblasti s vysokou koncentrací služeb, což podporuje tezi, že průmysl teď už pomáhá, zatímco služby spíše tlačí ekonomiku dolů.“
Situace na trhu práce se letos podle analytiků příliš zlepšovat nebude. „I přes námi očekávaný letošní hospodářský růst ve výši cca 1,5 procenta předpokládáme v následujících kvartálech pouze stabilizaci míry nezaměstnanosti. Ke konci roku 2010 pak vidíme míru nezaměstnanosti pod hranicí deseti procent. Viditelnější zlepšení na trhu práce očekáváme až v roce 2011,“ uvedl analytik Komerční banky Miroslav Frayer.
S výraznějším poklesem počtu lidí bez práce v příštích měsících nepočítá ani David Marek. „Prozatím můžeme být rádi, že se zastavil nárůst nezaměstnanosti, na to, abychom se vrátili k pěti až šesti procentům, by ekonomika musela několikanásobně zrychlit proti současnosti,“ vysvětlil. Pokud ale příští rok poroste HDP dvou až tříprocentním tempem, měla by se podle Marka míra nezaměstnanosti držet pod osmi procenty práceschopného obyvatelstva.
Nejčerněji situaci vidí odboráři. Ti straší až 12procentní nezaměstnaností. Kvůli ne zcela optimistickým prognózám se rozjíždějí nejrůznější projekty pro nezaměstnané. Například moravskoslezské úřady práce rozjíždí od dubna dva nové projekty pro nezaměstnané. Z Evropské unie na ně dostali 200 milionů korun. Zaměřit se chtějí hlavně na rekvalifikace a nové motivační programy. Díky nim úřady práce slibují novou práci až pro 1 600 lidí.
