Německé hospodářství dostane nové finanční injekce

Berlín - Na základních bodech mohutného balíčku opatření na povzbuzení zpomalující se ekonomiky se podle německých médií shodly špičky stran německé vládní koalice. Opatření zahrnují také částečné daňové odlehčení občanům a firmám, mají v příštích dvou letech německé veřejné rozpočty zatížit zhruba padesáti miliardami eur (více než 1,3 bilionu Kč).

Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, jejich bavorští souputníci z Křesťanskosociální unie (CSU) a Sociální demokraté (SPD) se dohodli mimo jiné na investicích do výstavby silnic a do školství ve výši 18 miliard eur (téměř 482 miliard Kč).

Spory se do poslední chvíle vedly o podobě daňových úlev. Jasná shoda byla pouze na tom, že základní nezdanitelná částka z ročního příjmu se zvedne ze 7 664 eur na 8 004 eur. Strany kromě toho dohodly snížení dolní sazby daně z příjmu z 15 na 14 procent, oznámili dnes šéfové poslaneckých frakcí CSU a SPD Peter Ramsauer a Peter Struck. Daňová opatření budou uplatňována od 1. července. Vláda dále poskytne rodičům jednorázový bonus ve výši 100 eur na dítě.

2 minuty
Reportáž Hany Scharffové
Zdroj: ČT24

Pro běžné občany je jedním z nejzajímavějších dohodnutých bodů balíčku takzvaná „ekologická prémie“. Každý dostane podle zatím nepotvrzených informací 2 500 eur, pokud si koupí nový automobil a zároveň odhlásí vůz nejméně deset let starý. Při koupi nového automobilu šetrného k životnímu prostředí by navíc měla od 1. července platit různě odstupňovaná daňová zvýhodnění.


Vládní strany se rovněž dohodly na úvěrovém a garančním rámci pro velké podniky. Stát je ochoten na tuto část programu poskytnout až 100 miliard eur. Konzervativci však neprotlačili návrh, aby v nejnaléhavějších případech stát do koncernů vstoupil majetkově. Ochranný štít tak bude určen firmám, které se ocitnou ve finanční tísni kvůli zamrzlým úvěrům.

Každopádně však jde o nejmohutnější soubor opatření na posílení ekonomiky v poválečných dějinách Německa. Balíček má totiž zmírnit recesi největší německé ekonomiky, která by mohla být nejhlubší od 2. světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí dvě miliardy, řekl Havlíček

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.
08:17Aktualizovánopřed 14 mminutami

Budoucnost programu na podporu bydlení je nejistá

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.
před 6 hhodinami

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezentantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 8 hhodinami

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
před 22 hhodinami

Bulharsko posiluje bezpečnost v rafinerii Lukoil, chce ji zestátnit

Bulharské úřady zavádějí bezpečnostní opatření v rafinerii ruské ropné společnosti Lukoil v Burgasu, aby ochránily kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl premiér Rosen Željazkov. Jeho vláda se kvůli americkým sankcím chystá tento podnik zestátnit a prodat.
před 23 hhodinami

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
včera v 07:30

Při akčních nákupech by zákazníci měli dbát na kontrolu slevy

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.
9. 11. 2025

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
9. 11. 2025
Načítání...