Nejčastěji si lidé půjčují na spotřební elektroniku, třetina se však zadlužuje bez rozmyslu

3 minuty
Nejčastěji si lidé na splátky pořizují spotřební zboží
Zdroj: ČT24

Téměř každý třetí Čech, který si půjčuje peníze, tak činí rizikovým způsobem. Vyplynulo to z únorového průzkumu České bankovní asociace. Nejčastěji si lidé půjčují na spotřební elektroniku, bílé zboží či na nákup auta nebo motorky.

Asociace se zaměřila na tzv. skóre rizikového půjčování, které hodnotí klienta podle výskytu rizikových faktorů (více viz Fakta níže). Výzkum uskutečněný agenturou NMS pro asociaci na vzorku 1030 lidí ukázal, že 28 procent těch, kteří si půjčují, tak činí rizikově. Z nich pak většina (76 procent) má nebo měla půjčku od nebankovní společnosti nebo přímo od prodejce zboží. 

Na co si Češi půjčují
Zdroj: NMS Market Research

Bez rozmyslu si podle průzkumu půjčují převážně muži. Náchylní k rizikovým půjčkám jsou především lidé ve středním věku 35–54 let (jejich podíl je 25 %), zatímco starší lidé bývají častěji v otázce zadlužování konzervativnější.

Opět se potvrdilo, že tendence rizikově si půjčovat klesá s rostoucím vzděláním, nepřekvapí pak ani fakt, že méně si půjčují domácnosti s vyššími úsporami. Z domácností s úsporami menšími než 10 tisíc korun je rizikově zadluženo dokonce 30 procent. Vysoký podíl rizikových půjček (26 %) vykazují lidé žijící samostatně, zatímco u lidí z vícečetných domácností je to pouze 16 procent.  

Průměrná výše půjčky je 45 tisíc korun, rozptyl je však velký. Třetina respondentů si půjčila více než 100 tisíc korun, čtvrtina naopak méně než 10 tisíc korun. Ovšem i u malých dluhů je na místě obezřetnost. Podle oficiálních statistik Poradny při finanční tísni představuje 85 procent všech exekucí dluhy do 10 tisíc korun.

Jaký celkový objem peněz splácíte?
Zdroj: NMS Market Research
Z jakého důvodu jste si koupil(a) zboží na splátky / vzal(a) půjčku?
Zdroj: NMS Market Research

Výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek podotkl, že řada lidí má dvě a více půjček, což zvyšuje riziko platební neschopnosti a následnou nutnost konsolidace půjček.

Češi již nejsou tak zvyklí si šetřit na konkrétní nákup jako tomu bývalo dříve a jsou relativně více netrpěliví. Proto půjčkám dominuje spotřební zboží přímo od prodejců.
Pavel Štěpánek
výkonný ředitel České bankovní asociace

Podle výzkumu vnímají Češi konsolidaci půjček pozitivně. Jako preferované řešení platební neschopnosti ji uvedla čtvrtina dotázaných. Na dalších místech se umístilo „vyjednávání o výši splátek“ (31 %) a „půjčka od příbuzných či přátel“ (25 %).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...