Nejčastěji si lidé půjčují na spotřební elektroniku, třetina se však zadlužuje bez rozmyslu

Nahrávám video
Nejčastěji si lidé na splátky pořizují spotřební zboží
Zdroj: ČT24

Téměř každý třetí Čech, který si půjčuje peníze, tak činí rizikovým způsobem. Vyplynulo to z únorového průzkumu České bankovní asociace. Nejčastěji si lidé půjčují na spotřební elektroniku, bílé zboží či na nákup auta nebo motorky.

Asociace se zaměřila na tzv. skóre rizikového půjčování, které hodnotí klienta podle výskytu rizikových faktorů (více viz Fakta níže). Výzkum uskutečněný agenturou NMS pro asociaci na vzorku 1030 lidí ukázal, že 28 procent těch, kteří si půjčují, tak činí rizikově. Z nich pak většina (76 procent) má nebo měla půjčku od nebankovní společnosti nebo přímo od prodejce zboží. 

Na co si Češi půjčují
Zdroj: NMS Market Research

Bez rozmyslu si podle průzkumu půjčují převážně muži. Náchylní k rizikovým půjčkám jsou především lidé ve středním věku 35–54 let (jejich podíl je 25 %), zatímco starší lidé bývají častěji v otázce zadlužování konzervativnější.

Opět se potvrdilo, že tendence rizikově si půjčovat klesá s rostoucím vzděláním, nepřekvapí pak ani fakt, že méně si půjčují domácnosti s vyššími úsporami. Z domácností s úsporami menšími než 10 tisíc korun je rizikově zadluženo dokonce 30 procent. Vysoký podíl rizikových půjček (26 %) vykazují lidé žijící samostatně, zatímco u lidí z vícečetných domácností je to pouze 16 procent.  

Průměrná výše půjčky je 45 tisíc korun, rozptyl je však velký. Třetina respondentů si půjčila více než 100 tisíc korun, čtvrtina naopak méně než 10 tisíc korun. Ovšem i u malých dluhů je na místě obezřetnost. Podle oficiálních statistik Poradny při finanční tísni představuje 85 procent všech exekucí dluhy do 10 tisíc korun.

Jaký celkový objem peněz splácíte?
Zdroj: NMS Market Research
Z jakého důvodu jste si koupil(a) zboží na splátky / vzal(a) půjčku?
Zdroj: NMS Market Research

Výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek podotkl, že řada lidí má dvě a více půjček, což zvyšuje riziko platební neschopnosti a následnou nutnost konsolidace půjček.

Češi již nejsou tak zvyklí si šetřit na konkrétní nákup jako tomu bývalo dříve a jsou relativně více netrpěliví. Proto půjčkám dominuje spotřební zboží přímo od prodejců.
Pavel Štěpánek
výkonný ředitel České bankovní asociace

Podle výzkumu vnímají Češi konsolidaci půjček pozitivně. Jako preferované řešení platební neschopnosti ji uvedla čtvrtina dotázaných. Na dalších místech se umístilo „vyjednávání o výši splátek“ (31 %) a „půjčka od příbuzných či přátel“ (25 %).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 23 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...