Praha - Česko může stavěním energeticky úsporných budov a opravami stávajících staveb uspořit reálně desítky miliard korun. Teoreticky by však úspory mohly být ještě vyšší, uvedl v písemné prezentaci pro dnešní konferenci České rady pro šetrné budovy premiér Petr Nečas. Proti původním předpokladům nakonec šéf kabinetu osobně na konferenci nevystoupil.
Pokud budou do deseti let všechny nově postavené nebo zrekonstruované budovy v Česku nízkoenergetické, bude možné podle předsedy vlády teoreticky uspořit až 200 miliard korun. „Samozřejmě, že dosažení takové úspory je spíše snem než realitou, ale ve skutečnosti bychom měli být schopni uspořit desítky miliard a výrazně tím snížit celkovou energetickou náročnost českého hospodářství,“ míní Nečas.
Uvedená čísla souvisí s loni přijatou směrnicí Evropské komise o energetické náročnosti budov. Norma říká, že do 31. prosince 2018 musí členské státy EU zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové budovy.
Podle aktuálních statistik České rady pro šetrné budovy je v Česku 240 pasivních bytových domů, tedy staveb s téměř nulovou spotřebou energie. Nízkoenergetické domy už začínají nabízet i developeři, stále však narážejí na předsudky. Lidé si totiž často myslí, že nízkoenergetický dům vyjde výrazně dráže než ten běžný. Ve skutečnosti jsou ceny srovnatelné.
Odhad úspor přesahujících v příštích 25 letech 200 miliard korun vychází z již dříve zveřejněné studie ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Miroslava Zámečníka. Předpokladem výpočtu je mimo jiné roční růst cen energií o tři procenta.
