Nečas: Daň z finančních transakcí poškodí EU, obrátíme se na soud

Praha - Daň z finančních transakcí poškodí ekonomiku EU, uvedl premiér Petr Nečas, který se neváhá obrátit i na Evropský soudní dvůr. „Pro nás je důležité, abychom zabránili tomu, že zavedení této daně poškodí jednotný trh finančních služeb v rámci EU. V některých případech může poškodit i ty členské země EU, které se k dani nepřipojily,“ uvedl Nečas. Daň by měla začít platit od příštího roku, vynést má 35 miliard eur ročně (asi 900 miliard korun).

Uvažovaná daň z finančních transakcí, která nebude zavedena globálně, poškodí ekonomiku Evropské unie a učiní ji méně konkurenceschopnou v oblasti finančních služeb, uvedl premiér Petr Nečas. Nevylučuje, že se Česko kvůli dani obrátí i na Evropský soudní dvůr. 

Pokud by podle něj například obchodovaly česká a švédská banka s dluhopisy země, ve které je daň zavedena, tak by transakce podléhala této dani. Český správce daně by byl povinen daň vydat a poslat ji do dané země. „To je věc, která je pro nás velmi těžko akceptovatelná. My tady máme pozici velmi ostražitou. Pozici, která nevylučuje i některé razantnější kroky, jako například i kroky ve vazbě na Evropský soudní dvůr,“ dodal Nečas.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso na dnešní schůzce s premiérem Petrem Nečasem označil jejich společné jednání za „kvalitní“. Shodli se přitom v několika zásadních bodech – nutná je podle nich zodpovědná fiskální politika, ale i růst konkurenceschopnosti zemí EU a zároveň unie jako celku. Právě to je podle nich jedinou cestou, jak bojovat s rostoucí nezaměstnaností a oživit evropskou ekonomiku. 

Barroso: Obavy všech zemí bereme za své

Jednání se ovšem týkalo i zavedení daně z finančních transakcí, k níž má česká vláda skeptický postoj. „Bojíme se, aby tento systém zdanění nepoškodil jednotný vnitřní trh, a obáváme se také o země, které se této posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí nezúčastní,“ konstatoval Nečas. Barroso na to odvětil, že obavy všech zemí bere Brusel za své.

Plány na celoevropské zavedení daně ztroskotaly kvůli odporu Británie a Švédska

Evropská komise navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie v polovině února. Prostřednictvím této daně se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí. Daň by měla začít platit od ledna příštího roku. Plány na celoevropské zavedení daně ztroskotaly především kvůli odporu ze strany Británie a Švédska. Ani Česká republika se do projektu nehodlá připojit.  

Opatření bude mít pravděpodobně formu daně z přidané hodnoty na mezibankovní obchody s cennými papíry. Nemělo by se týkat produktů pro drobné klienty, jako jsou například hypotéky a úvěry. Daň z finančních transakcí bude zavedena v Německu, Francii, Rakousku, Belgii, Estonsku, Řecku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Slovinsku a na Slovensku. Tyto země se nyní budou muset shodnout na podrobnostech daně. Evropská komise navrhuje, aby sazba daně na obchody s akciemi a dluhopisy činila 0,1 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 20 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...