Napjatě očekávaný summit EU začal. Nečas nevylučuje veto rozpočtu

• mav

7. 2. 20137. 2. 2013, 20:32|Zdroj: ČT24

Petr Nečas

Zdroj: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert

Brusel - Česká republika je připravena vetovat návrh unijního rozpočtu na další sedmiletku. Jeho současná podoba je podle premiéra Petra Nečase neférová, a tudíž je nepřijatelný. Podpořil jej i nastupující prezident Miloš Zeman. Dlouhodobý rozpočet EU na roky 2014 až 2020 budou minimálně do pátku řešit lídři členských zemí Evropské unie, dnešní oficiální start summitu přitom nabral šestihodinové zpoždění.

„Přijíždím do Bruselu na jednání o víceletém finančním rámci se silným a jednomyslným mandátem vlády České republiky. Tento návrh je pro nás neakceptovatelný a jsme připraveni použít i veto,“ prohlásil šéf českého kabinetu po příjezdu na vrcholnou schůzku EU.

Miloš Zeman

„V každém případě, český politik má hájit oprávněné české zájmy.“

Klíčové jednání mělo v Bruselu původně začít v 15:00 SEČ. Ovšem start zasedání, které se zřejmě protáhne dlouho do noci, se protáhl o šest hodin. Ještě před summitem se v zákulisí konala řada schůzek. Důvodem byla snaha dát lídrům více času na nejrůznější bilaterální schůzky, na nichž se před vlastním zasedáním ladily postoje.

Přitom se očekávalo, že unijní prezident Herman Van Rompuy na začátku jednání předloží nový návrh podoby finanční perspektivy, který by měl zahrnovat další škrty. I přes četná předchozí jednání nakonec Van Rompuy nic nepředložil. „Zatím nic nebude,“ prohlásil diplomatický zdroj.

Evropské špičky si rozdělují peníze na dalších sedm let, nejvíce chtějí chudší státy

Zatím není jasné, kolik která země do rozpočtu zaplatí a kolik z něj bude moci získat zpět peněz v nejrůznějších programech a fondech. Diplomaté očekávají náročná jednání, která by se z původně plánovaných dvou dnů mohla protáhnout do víkendu.

„Ti, co chtějí větší rozpočet, jsou třeba Polsko, Maďarsko nebo Španělsko. Naopak Němci, Britové a Seveřani, tedy ti, kteří přispívají nejvíce, by radši šetřili,“ říká zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal. 

Například britský premiér David Cameron varoval, že pokud částka na evropský rozpočet do roku 2020 neklesne, nebude podle něj žádná dohoda. Unie podle něj nemůže být imunní k tomu, co se děje na národních úrovních, tedy k úsporám.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pak věří, že se státníci tentokrát dohodnou. Ovšem kdyby se tak nestalo, pro Českou republiku by to podle něj žádná tragédie nebyla.

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí

„Celý oběd každý hlásil, že by chtěl víc. Prostě, jak je to staré přísloví, když ti dávají, tak ber, když ti berou, řvi. To se teď odehrávalo.“

Naposledy jednali představitelé evropských států o sedmileté finanční perspektivě v listopadu. Tehdy v rámci snahy najít dohodu unijní prezident Herman Van Rompuy, který summitům předsedá, navrhl rozpočet ve výši necelého bilionu eur. Tato částka byla o zhruba sedm desítek miliard eur nižší, než kolik původně chtěla Evropská komise. Přeskupil tehdy i to, jak by měly být prostředky rozděleny mezi jednotlivé kapitoly.

Státy odvádějící největší částky volají po větších škrtech

Ovšem po větších škrtech volali někteří čistí plátci, tedy státy dávající do rozpočtu EU více, než kolik z něj pak dostávají zpět. Navíc se spekulovalo, že by Van Rompuy mohl přijít s návrhem na další škrty ve výši asi 20 miliard eur (513,4 miliard korun).

„Doufám, že dojde k dohodě, ale my bychom se toho nemuseli zas tak strašně bát,“ prohlásil Schwarzenberg o možnosti, že by se lídři nedohodli ani tentokrát. V takovém případě by se peníze z takzvaných kohezních fondů, určených k vyrovnávání rozdílů mezi různě bohatými regiony, rozdělovaly podle podobných pravidel jako dosud.

Bohumil Vostal, zpravodaj ČT v Bruselu:

„Každý stát má svou prioritu, což se dnes na summitu opět plně projeví. Už teď je jasné, že největší krajíc si ukrojí zemědělské dotace a fondy na podporu chudých regionů. Je tu ale riziko, jak by na neúspěch jednání na dalším summitu reagovaly trhy, co by se dělo s eurem.“

Právě oblast „kohezních fondů“ je z českého pohledu klíčová - v příštím finančním období by jejich prostřednictvím Česko rádo získalo alespoň 20 miliard eur. „Nikdo nebude úplně uspokojený, to si musíme uvědomit,“ doplnil šéf české diplomacie. 

Evropské dotace

Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Návrh, který Van Rompuy připravil na základě listopadových bilaterálních konzultací, počítal víceméně se stejnou sumou jako ten starý – o něco málo vyšší než 970 miliard eur (téměř 25 bilionů korun). Tato částka odpovídá 1,01 procenta hrubého domácího důchodu EU a je o desítky miliard nižší, než kolik původně požadovala Evropská komise.

„Když porovnáme ten rozpočtový rámec nebo rozpočet EU s jakýmkoli národním rozpočtem v členské zemi, tak vidíme na první pohled rozdíl, protože na jedné straně jedno procento – byť ohromná částka – tak na národní úrovni se přerozděluje přibližně 42 procent národních zdrojů přes státní rozpočet, takže zde je zjevný nepoměr. Na druhou stranu, národní rozpočty plní v drtivé většině naprosto jiné funkce, než plní evropský rozpočet. Pod vlivem krize se zdá, že to jedno procento je opravdu maximum možného,“ konstatoval finanční analytik Petr Zahradník.

České republice například vadilo, že i přes navýšení o několik set milionů eur měla dostat poměrně málo peněz na podporu chudších regionů. Zatímco v současném sedmiletém rozpočtovém období měla přiděleno asi 26,7 miliardy eur, pro roky 2014 až 2020 by to podle návrhu Van Rompuye bylo méně než 20 miliard eur. Dáno je to ale i tím, že Česko mezitím zbohatlo.