Bratislava – Plány ČEZ na koupi Slovenských elektráren se komplikují. Česká energetická firma byla dlouho favoritem na získání dvou třetin podniku od italského koncernu Enel. O tento podíl ale soupeří s dalšími skupinami a nově o něj má zájem taky slovenská vláda, která by ráda získala nad elektrárnami znovu kontrolu.
Třicet miliard korun, nebo jen jedno euro? Cenovky, kterými odborníci ohodnotili Slovenské elektrárny, se zásadně rozcházejí. Italský Enel přitom stále neřekl, kolik za svůj podíl bude požadovat. Slovenský ministr hospodářství přesto promýšlí, kde na 66procentní podíl ve Slovenských elektrárnách, který vláda prodala před osmi lety, sežene peníze. „Chci použít peníze z prodeje Telekomu,“ plánuje Pavol Pavlis (SMER-SD).
O 27 miliard korun v přepočtu za podíl v telefonním operátorovi se ve slovenském kabinetu ještě strhne bitva. Kromě ministra hospodářství chce tyto peníze pro svůj resort i ministryně zdravotnictví. Šéf resortu financí s nimi zase hodlá částečně umořit státní dluh.
Slovenské elektrárny vlastní z 66 % italská energetická firma Enel, zbylých 34 % drží slovenský Fond národního majetku, tedy stát. Největší slovenský energetický podnik provozuje 35 vodních elektráren, dvě sluneční elektrárny a dvě jaderné elektrárny. Produkuje zhruba 80 % veškeré elektřiny v zemi.
Suma přitom na koupi elektráren nemusí stačit. Italové nejspíš budou chtít podstatně víc než 23 miliard korun, za které společnost získali. Vysvětlují to tím, že podnik dřív špatně hospodařil a oni to napravili.
A špatný stav hospodaření je právě důvodem, proč se některým ekonomům nelíbí návrat Slovenských elektráren do rukou státu. „Stát by si měl uklidit ve vlastních financích a nepouštět se do takových obchodních dobrodružství,“ myslí si ekonom INESS Ján Dinga, podle kterého ve slovenské státní kase není na odkup elektráren dostatek peněz.
Jednání se stočí na státní záruky
Omezené finanční možnosti slovenské vlády by mohly představovat pro českou elektrárenskou skupinu výhodu. Problémy vidí jinde. „Pro nás je zásadní vyřešení rizik spojených s dostavbou Jaderné elektrárny Mochovce. Ať už jde o termíny, nebo o finance,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
V Mochovcích se aktuálně staví dva nové reaktory – jeden má být spuštěn v roce 2016, druhý o rok později. Termíny se však už několikrát posouvaly. ČEZ nevylučuje, že bude po Bratislavě chtít garanci vyšší výkupní ceny energií, podobně jako to zmiňoval v souvislosti s dostavbou českého Temelína. Garanci nakonec vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odmítla (více zde) a výběrové řízení na dodavatele stavby bylo zastaveno (více zde).
I na Slovensku zřejmě státní záruky sehrají při vyjednávání klíčovou roli. Ekonomové spočítali, že pokud se cena elektřiny udrží stejně nízko jako v současnosti, bude jaderná elektrárna v Mochovcích po spuštění nových reaktorů vykazovat roční ztrátu ve výši téměř tří miliard korun.
Kromě ČEZ má o Slovenské elektrárny zájem taky Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Ten má na Slovensku silnou pozici – loni koupil 49procentní podíl ve Slovenskom plynárenskom priemyslu, stejný podíl má i ve Stredoslovenské energetice. Stranou nestojí ani čínský konglomerát CNNC.
V souvislosti s obřím červnovým úvěrem, který elektrárnám poskytla ruská bankovní jednička Sberbank, se v minulosti spekulovalo taky o zájmu ruského Rosatomu (více zde). Ten je ale nejspíš ze hry – podle agentury Bloomberg ho Enel odmítl po tlaku EU kvůli ukrajinské krizi.
