Štrasburk – Italský premiér Mario Monti dnes v Evropském parlamentu ve Štrasburku varoval, že dluhové krize živí nebezpečné dělení eurozóny na periferii a centrum a zbytečně vzbuzuje vztek a rozhořčení. Monti se netajil tím, že podobné dělení států na dobré a špatné považuje za chybné a nepřípustné. Podobné dělení nicméně nahrává i ekonomická realita. Zatímco se zdá, že se sever Evropy začne z krize pomalu vzpamatovávat, řada jižních zemí v čele s Řeckem a Itálií zůstane podle analytiků letos v recesi.
Monti v parlamentu prohlásil, že zatímco jižní státy jsou obviňovány z toho, že způsobily dluhovou krizi, Francie a Německo nesou hlavní díl zodpovědnosti za rozředění fiskálních pravidel, které měly země platící eurem původně dodržovat. Francie a Německo podle něj totiž v roce 2003 rozmetaly Pakt stability a růstu, aby zakryly nedostatek své vlastní fiskální disciplíny. Pakt stability a růstu počítal s tím, že deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3 procenta HDP země a veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 procent HDP. Oba lídři eurozóny tato pravidla v minulosti porušili.
Mario Monti
„Krize eurozóny dala průchod vzteku a oprášila také některé stereotypy. Rozdělila Evropu na centrum a periferii. Obě tyto kategorie musí být rozhodně odmítnuty.“
„Všichni společně musíme nést zodpovědnost za to, co se stalo v minulosti, a to zejména při vytváření budoucnosti,“ zdůraznil Monti. Kromě fiskální disciplíny musí podle něj Evropská unie klást důraz také na podporu hospodářského růstu. Za svůj projev sklidil v parlamentu aplaus.
Jenže nůžky mezi severem a jihem Evropy podle analytiků rozevírají i ekonomické fundamenty. Zatímco vše nasvědčuje tomu, že sever Evropy by se mohl po mírném zpomalení vrátit k růstu, jižní státy recese nejspíš letos nemine. „Na jedné straně uvidíme prudce padající předlužené země, které jsou nyní pod tlakem úspor, na straně druhé Německo, které má velkou šanci na ekonomický růst i v letošním roce,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.
Jednou ze zemí, která i letos zůstane vězet v recesi, bude zřejmě právě Itálie. V posledním čtvrtletí loňského roku se její ekonomika propadla o 0,7 procenta. Analytici předpokládají, že v prvním letošním čtvrtletí vykáže pokles o 0,6 procenta. Mezinárodní měnový fond pak Itálii předpovídá celoroční propad HDP o 2,2 procenta. To značně komplikuje situaci Montiho kabinetu, který realizuje úsporná opatření, aby získal zpět důvěru investorů v zadluženou zemi.
