Praha – Plány vznikající vlády na snižování schodku státního rozpočtu by mohly v příštích letech zkomplikovat nároky ministerstev na peníze, které předtím ušetřily. Zákon jim totiž umožňuje o ně zažádat. Upozorňuje na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). K 1. lednu letošního roku přitom představoval objem těchto nároků víc než 90 miliard korun.
Státu hrozí v příštích letech zvyšování schodku státního rozpočtu, a to kvůli nárokům ministerstev na peníze, které předtím ušetřily. Současný platný zákon ministerstvům umožňuje žádat o ušetřené peníze z předchozích let. K 1. lednu letošního roku přitom představoval objem těchto nároků 90,4 miliardy korun. Vláda však může podle ministerstva financí tyto nároky snížit.
NKÚ upozornil na možné riziko navýšení deficitu ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Situace vznikla poté, co poslanci v prosinci 2007 schválili novelu rozpočtových pravidel, která měla za účel znemožnit rozpočtovým kapitolám, aby převáděly ušetřené peníze do rezervních fondů. Místo toho dostaly možnost v dalším období navýšit výdaje právě o tyto úspory.
Celkový objem těchto nároků loni překročil 90 miliard korun, ještě o rok dřív to bylo o 17,5 miliardy méně. Ministerstvo financí o situací ví a informovalo o ní ve státním závěrečném účtu. „Co je důležité, podle rozpočtových pravidel může vláda rozhodnout o snížení nároků z nespotřebovaných výdajů,“ uvedl Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva. Zhruba 80 procent z uvedených 90 miliard korun představují peníze týkající se financování programů dotovaných z Evropské unie.
Rekordní schodek za loňský rok
Loni skončilo hospodaření států schodkem 192,4 miliardy korun, zatímco schválený rozpočet počítal po dodatečně přijatých změnách se schodkem o bezmála 53 miliard nižším. Hlavní příčinou byla ekonomická krize, která připravila státní pokladnu o část příjmů. Podle NKÚ se nepodařilo dodržet rozpočtový záměr, protože se nepovedlo získat rozpočtované příjmy a udržet plánovaný schodek. Jen mandatorní, tedy povinné výdaje státu loni vzrostly meziročně o pětinu na 622 miliard korun.
NKÚ se ve svém stanovisku zaměřil také na údaje o příjmech státu z privatizace. Stát loni dostal 19 miliard korun, a to hlavně formou šestnáctimiliardové dividendy společnosti ČEZ. Kontroloři si všimli také rostoucích nákladů na projednávání a uskutečňování samotných privatizačních projektů. Zatímco v letech 1991 až 2005 stály náklady na privatizaci dohromady asi 80 milionů korun, jen za samotný loňský rok to bylo přes 62 milionů. To byl proti roku 2008 nárůst o tři čtvrtiny.
„Tyto náklady se zvyšují od roku 2006 a ministerstvo financí jejich nárůst nijak nekomentuje - to vše za situace, kdy dochází k postupnému ukončování privatizačního procesu,“ uvádí úřad ve své zprávě. Kontroloři také varují, že současný stav fondu privatizace i jeho vývoj vytváří riziko nedostatku peněz na krytí privatizačních výdajů v dalším období.
