Miliardy ze státní podpory nepomohly zdravotně postiženým na volný trh práce, tvrdí NKÚ

Ministerstvo práce a sociálních věcí sice vydalo v letech 2010 až 2015 na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením 22,4 miliardy korun, ale na volný trh práce jim to nepomohlo. Většina peněz šla zaměstnavatelům na chráněném trhu práce. Nepodařilo se tak snížit podíl uchazečů o práci se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle ministerstva je ale zavádějící, že prioritou podpory je usnadnění přístupu na volný trh.

Peníze z podpory mířily hlavně zaměstnavatelům na chráněném trhu práce, u kterých pracuje více než polovina handicapovaných. Hlavní prioritou politiky zaměstnanosti u zaměstnávání postižených je přitom usnadnit těmto lidem přístup na volný trh práce, připomínají kontroloři. Podle nich byla podpora zaměřená na volný trh práce jen okrajová.

„Ministerstvo tak podporuje především vznik nových zaměstnavatelů, kteří se specializují na zaměstnávání osob se zdravotním postižením,“ uvedl NKÚ.

Ministerstvo ale nesouhlasí. „Právě chráněný trh práce pomáhá handicapovaným, kteří nacházejí uplatnění na volném trhu práce jen velmi obtížně,“ říká náměstek sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Jiří Vaňásek. Průměrně je takto podpořeno 35 tisíc zaměstnanců se zdravotním postižením, kterým by jinak hrozila ztráta zaměstnání, uvedl.

Zjištění NKÚ pak podle Vaňáska neprokázala žádné pochybení, pokud jde o výplatu peněz, všechno bylo v rámci zákona. Dodal, že příspěvky jsou nárokové, tedy splní-li žadatel, tedy zaměstnavatel zdravotně postižených, podmínky, musí mu být vyplaceny.

Z kontroly dále vyplývá, že podpora zaměstnávání handicapovaných na volném trhu práce klesala. Ministerstvo na ni podle NKÚ vydalo pouze 903 milionů korun. Podle Vaňáska ale částka neobsahuje podporu osob se zdravotním postižením nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, které se nespecializují výhradně na tuto skupinu, ale jsou zaměřeny na podporu zaměstnávání na volném trhu práce.

„Jedná se například o rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, případně veřejně prospěšné práce,“ uvedl náměstek. V roce 2015 bylo podle ministerstva v rámci těchto nástrojů podpořeno více než 11 tisíc osob se zdravotním postižením v celkové výši více než jedné miliardy korun.

Stejně jako už v roce 2010 pak NKÚ ministerstvu vytýká, že koncepce ani strategie politiky zaměstnanosti nemají pro zaměstnávání žádné konkrétní a měřitelné cíle. Ministerstvu k tomu podle úředníků chyběly aktuální údaje Českého statistického úřadu, neboť ten svá šetření prováděl s odstupem šesti let. Podle mluvčího ale ministerstvo vychází zejména ze statistik uchazečů o zaměstnání evidovaných Úřadem práce. „Úřad rovněž důsledně kontroluje plnění podmínek,“ uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Méně než polovina zaměstnavatelů z chráněného trhu prodávala vlastní výrobky

Úřad také zkontroloval, jak funguje podpora takzvaného náhradního plnění. Platí, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat minimálně čtyři procenta postižených. Pokud to neplní, mohou od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než polovinu handicapovaných, koupit zboží nebo služby. Náhradní plnění tak pomáhá najít odbyt pro výrobky zdravotně postižených osob a zároveň udržet jejich pracovní místa.

Z jednadvaceti zaměstnavatelů z chráněného trhu práce podle kontrolního úřadu ale jen 42 procent z nich prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby. Ostatní se spíše zabývali zprostředkováním prodeje výrobků a služeb jiných dodavatelů, kteří už ovšem handicapované nezaměstnávali. „V těchto případech náhradní plnění nesloužilo svému účelu, tedy podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zvýšení odbytu jejich výrobků a služeb,“ uvedli kontroloři.

Podle Vaňáska se ale zaměstnavatelé mohou dle zákona zabývat kromě výroby a služeb i ekonomickou činností, mimo jiné například logistikou, obchodem či zprostředkovatelskými službami. „Není možné dovozovat, že v případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsou takovéto činnosti oproti výrobě druhořadé a měly by být vyloučeny z náhradního plnění,“ uvedl náměstek Vaňásek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 20 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 22 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.