Praha – Až 25 miliard korun chce ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) seškrtat při sestavování nové verze rozpočtu na příští rok. Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla je to ale ještě málo. I když se v dobách recese škrtá hůř než v dobách růstu, Michl by byl radikálnější a snažil by se dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.
„Naše ekonomika stále dostává zhruba o 100 miliard více, než jaké máme daňové příjmy. Když snížíte očekávaný deficit ze 150 miliard na 100 miliard, tak to podle mého není žádná redukce, něco špatného. Vy stále ekonomice dáváte o 100 miliard více. Já bych byl ještě přísnější a rozpočet vyrovnal,“ uvedl Michl. Stomiliardový schodek podle propočtů ministerstva financí představuje zhruba 2,9 procenta hrubého domácího produktu.
Podle Michla je možné škrtat například v provozních výdajích jednotlivých ministerstev. Všem resortům by poslal na provoz o 20 miliard méně. „Ministerstva mají třeba cukrárnu. Nevím, proč provozujeme cukrárnu,“ zdůraznil. Na provozu se dá šetřit také podle bývalého guvernéra ČNB Luďka Niedermayera. Provozní výdaje totiž podle něj nevytváří žádnou hodnotu. „Typicky náklady na údržbu armádní techniky, které se počítají ve stovkách milionů ročně,“ uvedl příklad ekonom.
Zahradník: Deficit nad 3 procenty nemusí znamenat katastrofu
Naopak opatrnější by byl při hledání úspor člen NERVu Petr Zahradník. Ten by se dokázal smířit i se schodkem vyšším než 3 procenta HDP. I když hazardování s důvěrou trhu označuje za ošemetnou hru, zvýšení schodku o půl procentního bodu, což by plně vykrylo neschválený daňový balíček, by Česku investoři podle něj zřejmě odpustili.
„Ministr Kalousek by měl provést důkladný výdajový audit a posoudit každou korunu. Plošné škrty nejsou řešení, protože mohou omezit investice, které mají dalekosáhlý růstový efekt, jako například investice do dopravy, inovačního podnikání nebo třeba celoživotního vzdělávání,“ poznamenal Zahradník. Podobné bezhlavé škrty by podle něj mohly podvázat výběr daní v příštím roce a státnímu rozpočtu způsobit další problémy.
Kalousek chce seškrtat výdaje na vědu a výzkum, ČSSD by zastavila důchodovou reformu
Mezi politiky se však názory na to, kde šetřit, značně různí. Podle ministra financí škrty dopadnou hlavně na dopravní infrastrukturu nebo vědu a výzkum. Omezit by vláda mohla také spolufinancování projektů, na které přispívá Evropská unie. Sociální demokraté zase tvrdí, že by se dalo ušetřit například tím, že by se odložila důchodová reforma nebo zastavilo plánované majetkové vyrovnání s církvemi.
Aleš Michl
„Já když se dívám na tu debatu, tak teď je to politikaření a už to postrádá racionálnost.“
„Já bych šel jako první na obnovitelné zdroje – ty bych škrtnul. Pak bych škrtnul veškeré dotace. Už máte 100 miliard vyřešeno a pak byste se mohli pobavit o důchodové reformě v klidu ještě klidně půl roku rok,“ reagoval na návrhy sociálních demokratů Michl.
Odložení důchodové reformy by mohlo znamenat mimo jiné ohrožení ratingu České republiky. V minulosti to za riziko pro hodnocení Česka označila agentura Moody's. Zatím však pro Česko má stabilní výhled. Jako stabilní zatím hodnotí výhled Česka i konkurenční agentury Fitch a Standard & Poor's.
