Praha – Ministerstvo pro místní rozvoj dnes představilo cenové mapy nájemného, na jejichž základě budou majitelé bytů s dříve regulovaným nájemným spolu s jejich obyvateli určovat novou výši činží. Mapa nájemného je na webu ministerstva, zatím ale obsahuje údaje jen z desetiny všech měst a obcí, kterých se deregulace týkala. Jasno v tom, kolik peněz může majitel bytu chtít, mají nájemníci třeba v Táboře, Písku nebo Sezimově Ústí.
Cenová mapa je na světě. Zatím ale úplně chybí údaje ze sedmi krajů. Další data do mapy bude ministerstvo doplňovat v průběhu letošního roku. Úřad tento postup vysvětluje tím, že majitelé bytů s nájemníky ještě většinou novou smlouvu neuzavřeli a úředníci tak nemají dostatek údajů pro určení obvyklého nájemného v daném místě.
„Je pravda, že v některých obcích už smluvní nájemné stanoveno je, avšak to je pouze úzký segment bytového fondu v té dané obci,“ vysvětlil náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Údaje ve zveřejněné části mapy se tak opírají hlavně o znalecké posudky. „Mapa není všespasitelná a není závazná. Nikdo se jí nemusí dogmaticky řídit, ale je vodítkem. Snažíme se vytvořit podmínky pro každého, kdo se ocitl v nové situaci, aby měl dostatek informací,“ dodal.
Regulace nájemného skončila prvním dnem letošního roku pro zhruba 400 tisíc bytů v Česku. Ve většině krajských měst, velkých městech Středočeského kraje a v Praze to bude k 31. prosinci 2012. Celkem se v Česku regulace týkala přibližně 700 tisíc bytů.
Miroslav Kalous, náměstek MMR:
„Věřím, že mapy nájemného budou v časovém horizontu jednoho dvou let poskytovat skutečně relevantní informace tak, jak se bude nájemné postupně nově sjednávat, a věřím, že ty informace budou mít natolik vypovídací charakter, že budou jedním z významných podkladů pro formulování bytové politiky státu a možná i některých sociálních programů.“
Nájemníci v bytech s dříve regulovaným nájmem teď sice nejspíš většinou budou muset počítat s vyšší činží, na druhou stranu se ale nemusí bát, že by jim majitel bytu ze dne na den nadiktoval několikanásobně vyšší částku. Nájemník totiž musí s novou výší nájmu souhlasit. Pokud se obě strany nedohodnou, můžou se obrátit na soud se žádostí o určení nájemného v místě a čase obvyklém. „Všechny naše členy se pokoušíme vést k tomu, aby se na soud obraceli jenom v krajním případě, kdy není absolutně možné se s nájemníkem dohodnout na výši nájemného,“ uvedl za vlastníky předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček.
Vznik cenových map vítají také nájemníci, i když jsou přesvědčeni, že to není nejlepší řešení. „Je to lepší než nic, přece jenom ministerstvo něco udělalo proto, aby se to nájemné nějak zmapovalo, co však cenové mapy nemohou nahradit, je zákon - my bychom potřebovali především zákon, který by řekl, jak často může pronajímatel žalovat,“ prohlásil předseda Sdružení nájemníků ČR Stanislav Křeček.
Nutnost shánět levnější bydlení by deregulace nájmů neměla znamenat ani pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Těm pomůže stát sociálními dávkami. „Pokud se někdo ocitne v situaci, kdy jeho náklady na bydlení překročí třicetiprocentní hranici jeho disponibilních příjmů, pak mu ze zákona vzniká nárok na příspěvek na bydlení,“ upozornil Kalous.
