Lízal z ČNB: Spekulace, že ceny budou v budoucnosti klesat, je lichá

Praha - Minulý čtvrtek provedla Česká národní banka směnárenský obchod roku. Během několika hodin nakoupila eura v hodnotě minimálně dvou miliard, což vedlo k okamžitému oslabení koruny, a tím i zdražení evropské měny. ČNB tak chtěla za každou cenu zabránit deflaci a Čechy pobídnout k utrácení. Podle člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala bude centrální banka proti české koruně intervenovat tak dlouho, jak to jen bude nutné. Tedy zřejmě celý příští rok. Vše záleží na prorůstových opatřeních budoucí vlády. „Spekulace, že ceny budou v budoucnosti klesat, je lichá,“ uvedl Lízal v pořadu Hyde Park ČT24.

ČNB chce podle Lízala svým krokem zabránit deflaci „ukládání peněz pod postel“. Tyto peníze totiž pak v ekonomice chybí, a jelikož nejsou dále utráceny či investovány, nenesou žádný užitek. Lidé proto prý nemají „sedět na štrozoku“ a mají nakupovat movitý i nemovitý majetek, pokud možno české zboží. „My v podstatě říkáme: spekulace, že ceny budou v budoucnosti klesat, je lichá,“ uvedl člen bankovní rady v České televizi.

  • „My z tohoto režimu vystoupíme, až budeme mít jistotu, že inflace je zpátky na cíli, a že se nebudeme muset vracet do toho režimu devizových intervencí. Tedy, že začne fungovat normální situace v ekonomice. (…) Pokud se situace v Evropě a ve světě bude vyvíjet tak, jak trhy předpokládají, tak budeme tam, kde chceme být.“

Podle Lízala nemůže ČNB ovlivňovat svými kroky současnou situaci, nýbrž situaci ve výhledu asi jednoho roku. „Pro měnovou politiku je dnešek již minulostí, protože dnešek jsme ovlivňovali asi před rokem. Proto my se díváme na to, jaká bude situace příští rok. A tam nám vycházelo, že z hlediska ekonomického výhledu jak doma, tak Evropě, půjdou ceny do záporu, čili do deflace,“ upřesnil postup centrální banky.

Česká koruna versus euro
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Varovnými znaky blížící se deflace prý představoval zejména pokles cen, nižší inflační očekávání na příští rok a také výhled různých cen a situace v Evropě. Sečteno a podrženo tyto tři faktory naznačovaly vývoj cen v Česku v roce 2014 směrem do záporných hodnot. ČNB sleduje například trh s ropou, obilím nebo elektřinou. Razantní krok centrální banky se má podle Lízala projevit zejména až v příštím roce.

Že by intervence ČNB znehodnotila úspory lidí, však člen bankovní rady odmítá. „Pokud si lidé spoří, mají nepochybně peníze uložené nejlépe na spořicím účtu, kde mají nějaký úrok,“ uvedl Lízal a dodal, že tento úrok by měl vykompenzovat inflaci v roce 2014, která bude podle předpokladů asi 1,3 procenta. V případě nízké inflace, což je prý hlavní cíl ČNB, zůstává vnitřní hodnota peněz zachována.

Ohlasy politiků na intervenci ČNB:

  • Prezident Miloš Zeman: „Musím se přiznat, že to pochopení je velmi, velmi malé.“
  • František Lukl, ministr pro místní rozvoj v demisi: „Samozřejmě to bohužel bude mít vliv i na nedočerpání evropských fondů.“
  • Jiří Rusnok, premiér v demisi: „Já důvody, které vedly Českou národní banku k tomuto kroku, chápu. Myslím, že jim rozumím.“
  • Jan Fischer, ministr financí v demisi: „Pevně věřím, že rozhodnutí přispěje k oživení a ekonomickému růstu.“

Na euro není vhodná doba

Vhodná chvíle na přijetí eura byla podle Lízala v dobách, kdy Česká republika neměla velké fiskální deficity a česká ekonomika rostla. Sám ovšem přiznává, že už je poměrně dávno. Odhad, kdy vhodná doba nastane znovu, je prý věštění z křišťálové koule. Nejprve je nutné stabilizovat fiskální rozpočty a také záleží, jak se bude vyvíjet situace v eurozóně. „V okamžiku, kdy si Evropa dokáže vyřešit své problémy, bude relevantní debata, zda je výhodné přistoupit nebo ještě počkat. Vhodná doba teď prostě není,“ míní Lízal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 6 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 17 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
včera v 12:07

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.