Lidé už nebudou tolik doplácet na obnovitelné zdroje

Praha - Vláda hodlá zastropovat příspěvek na obnovitelné zdroje energie, který platí koneční spotřebitelé v ceně elektřiny. O tomto kroku informoval premiér Petr Nečas po jednání s předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou. Částku nad stanovený limit by měla platit vláda ze státního rozpočtu.

V současnosti platí spotřebitelé v ceně elektřiny 583 korun z každé spotřebované megawatthodiny na podporu obnovitelných zdrojů. Částka zatím rostla každým rokem. Podle Nečase je nutné stanovit maximální výši této částky, která bude platit po delší období, například pět let. Konkrétní výši stropu pro příspěvek na obnovitelné zdroje ale premiér neupřesnil, teprve se bude kalkulovat.

Srdečný: Tak jako tak všechno zaplatí spotřebitelé

Navíc nastavení mechanismu by podle Nečase mělo motivovat kabinet k řešení problému s nadměrnými náklady na obnovitelné zdroje: "Pokud bude vláda výdaje na tento strop platit ze státního rozpočtu, ušije si na sebe bič a bude muset hledat všechny cesty, jak výdaje státního rozpočtu snížit, jak využít například emisní povolenky."

„Zastropováním se může dosáhnout toho, že cena elektřiny pro konečné spotřebitele neporoste tak rychle. Ale dá se předpokládat, že určitě poroste dál,“ říká energetický auditor Karel Srdečný a naráží na možné další zvýšení DPH, které by se promítlo i do vyšších cen energií.

Elektřina
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Karel Srdečný, energetický auditor

„Ne všechno zaplatí konečný spotřebitel elektřiny, čili domácnosti a firmy, ale něco se zaplatí i ze státního rozpočtu. Takže nakonec to zase zaplatíme všichni, akorát to bude trochu nespravedlivé vůči těm, kteří třeba mají nízkou spotřebu elektřiny.“ 

Energetika trápí i Evropu

Kvůli podpoře obnovitelných zdrojů cena elektřiny rapidně roste, což ohrožuje také konkurenceschopnost tuzemských podniků. Energetika je tak zásadní téma i pro celou Evropu. „Evropu brzdí přílišná byrokracie a deformovaný energetický trh,“ dodal Nečas.

Jak ve středu uvedl předseda Evropské unie José Manuel Barroso, od roku 2005 do roku 2012 klesly ve Spojených státech ceny plynu pro podniky o 66 procent, zatímco v Evropě šly o 38 procent nahoru. Kvůli příliš drahým energiím se tak průmysl stěhuje zpět do USA, prohlásil i Nečas.

Předseda kabinetu zároveň upozornil, že je nutné kontrolovat příjemce dotací na provoz obnovitelných zdrojů a potrestat nepoctivé vlastníky. Výplata podpory by také měla být podmíněna rozkrytím majetkové struktury společností. Podle Nečase by to mohlo přinést úspory až sedm miliard korun ročně.

Vláda i energetici zastávají názor, že současný systém je pro Česko moc nákladný. Letos stát zaplatil téměř 44,4 miliardy korun a v příštích letech to bude ještě více. Z této částky platí 11,7 miliardy stát z rozpočtu, zbytek odvádějí spotřebitelé. Premiér kritizuje hlavně vysoké dotace na fotovoltaiku. Podporu nových zdrojů by měla zastavit novela zákona. 

Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu

„Celková podpora ze 44 miliard pro letošní rok jde ze 64 procent na fotovoltaické elektrárny. Nicméně tyto elektrárny jsou nestabilní zdroj… a vyrobí pouze 12 procent elektrické energie právě z podporovaných elektrických zdrojů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 58 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
před 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...