Praha - Evropské komise ve své prognóze, která tuzemské ekonomice na letošní rok prorokuje stagnaci, mezi hlavní rizika hospodářského růstu jmenovala neschopnost státu čerpat evropské dotace a připravovanou výplatu církevních restitucí. Podle šéfa Senátu Milana Štěcha (ČSSD) je hlavním viníkem dotačních problémů ministerstvo školství, které nemá dostatečné programy. Poslanci už začali uvažovat, že církvím přiznají nižší finanční odškodnění, než se původně plánovalo.
Kvůli riziku plynoucího z církevních restitucí již z Poslanecké sněmovny zní, že připravovaný vládní zákon může být dodatečně upraven. Uvažuje se dokonce, že stát církvím přizná nižší částku odškodnění než původních 59 miliard korun nebo první splátky církvím o rok či dva pozdrží.
Podle předsedy rozpočtového výboru Pavla Suchánka je zákon o restitucích v současné podobě ohrožen. „Tento zákon je střetový, jsou na něj různé názory v ODS i v jiných politických stranách. Myslím si ale, že restituce projdou, jen jde o to, v jaké podobě,“ poznamenal poslanec ODS.
Opozice již dříve avizovala, že finanční odškodnění je pro ni zcela nepřijatelné. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) proto nechce ani specifikovat, s jakou hranicí by eventuálně souhlasil. „To je příliš zodpovědné vyjádření, které musí být založené na doložených propočtech,“ prohlásil.
Helena Langšádlová (TOP 09), místopředsedkyně rozpočtového výboru PS
„Evropská komise, která hodnotila majetkové vyrovnání s církvemi z hlediska vlivu na náš rozpočet, připočítává celkovou částku téměř šesti desítek miliard korun k tuzemskému dluhu najednou – do jednoho účetního roku. My ale budeme vyrovnání splácet postupně, po dvou milardách třicet let.“
Za nedostatečné čerpání eurofondů regiony nemohou
Štěch je přesvědčen, že problémy s čerpáním evropských fondů se týkají především centrálních úřadů, jako jsou ministerstva školství a místního rozvoje. „Tam je největší ohrožení v desítkách miliard korun, které nemusí být využity. To se musí projevit v dopadu na hospodářský růst a zaměstnanost,“ myslí si.
Komplikace u regionálních programů nejsou podle Štěcha natolik vážné, jak naznačují zveřejněné audity. „Já bych z toho zatím nedělal závěry. Tam ty peníze jsou čerpány, otázka je, zda jsou čerpány v souladu s právními předpisy,“ uvedl pro ČT senátor.
Nejvyšší ústavní zástupce opoziční ČSSD vedle toho pro následující roky vidí rizik dokonce víc, než EK. Prognóza komise je podle něj příliš optimistická, hlavně co se týká vnitřní poptávky a spotřeby. „Nevidím tam žádný impuls. Platy a reálné mzdy se propadají a nastavená vládní politika k tomu výrazně směřuje i v příštím roce,“ tvrdí. Zkušenosti z minulých let dle Štěcha ukazují, že pokles mezd se velmi negativně promítne do celkového hospodářského růstu. „Pokud nám bude domácí poptávka a spotřeba stagnovat, tak je zákonité, že se nám to projeví minimálně ve výši jednoho procenta,“ dodal.
