Havana – Ještě v červnu se Kuba děsila úniku ropy v Mexickém zálivu. Dnes s otevřenou náručí vítá zahraniční firmy, které mají zájem o těžbu ropy v jejích pobřežních vodách. Ta by mohla odstartovat už začátkem příštího roku a komunistická země má ambici zařadit se do elitního klubu ropných velmocí. Plány Kubánců ale naráží na silný odpor Spojených států. Těm se nelíbí, že by se mělo těžit příliš blízko jejich pobřeží.
Proti zahájení těžby na Kubě vystupují především floridské úřady. Těm se nelíbí, že by nové ropné věže mohly vyrůst pouhých 80 kilometrů od pevniny. Florida proto vyzvala prezidenta Baracka Obamu, aby s Kubou začal vyjednávat.
Podle floridských senátorů chce Kuba těžit o 120 kilometrů blíž k pevnině, než je povoleno například v Mexickém zálivu. Navíc i ve větší hloubce. Pokud by došlo k podobné havárii jako u společnosti BP, nebude podle nich Kuba schopná únik ropy zastavit. Zamořené pláže by byly pro americký stát, který na turismu ročně vydělá 60 miliard dolarů, hotovou katastrofou. „Fakt je, že pokud se stane nehoda, tak se ropa už za tři dny dostane k americkému pobřeží. Proto je velmi důležité vyřešit otázku bezpečnosti,“ připustil expert na Kubu z Lexington Institute Phil Peters.
V kubánských pobřežních vodách by mohlo být podle odhadů víc než 20 miliard barelů ropy. To by Kubu katapultovalo mezi dvacet největších producentů černého zlata na světě. V oblasti už těží španělský Repsol. Zájem mají i firmy z Norska nebo Brazílie. Kubánci to vítají.
Otázka těžby ropy na Kubě má ale i politický rozměr. USA upozorňují na to, že těžba výrazně pomůže skomírající kubánské ekonomice a podpoří komunistický režim. Jisté je, že Kuba se při budování těžebního průmyslu bude muset obejít bez amerických technologií. Stále je totiž v platnosti obchodní embargo, které Spojené státy uvalily na Kubu před půl stoletím.
