Koncepci rozvoje sportu má asi jen polovina krajů, zjistila Transparency International

Objem veřejných peněz investovaných do sportu se za posledních několik let zmnohonásobil, pohybuje se v řádu miliard korun a aktuální údaje potvrzují, že tento trend růstu investic bude i v budoucnu. Jak však zjistila protikorupční organizace Transparency International (TI), koncepci rozvoje sportu má asi jen polovina krajů. Podle ní jsou koncepce důležité pro efektivní a průhledné financování sportů v krajích a obcích.

Transparency International (TI) v rámci projektu „Veřejné peníze ve sportu“ provedla dotazníkový průzkum v rámci všech krajů a 13 statutárních měst, který byl zaměřen na vzájemnou provázanost poskytování dotací do sportu, koncepčnost a transparentnost vynakládaných prostředků.

„Stát, kraje a města poskytující dotace do sportu spolu příliš nekomunikují a neslaďují vzájemné koncepce a postupy. To vede k neefektivitě vynakládaných prostředků. Skoro polovina krajů dodnes nedisponuje koncepcí podpory sportu, situace se téměř nezměnila od roku 2010, kdy jsme prováděli obdobný průzkum naposledy,“ zhodnotila vývoj Sylvie Kloboučková, právnička TI. Koncepci rozvoje sportu má nyní asi jen polovina krajů.

Děti
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Letos schválená novela zákona o podpoře sportu obcím a krajům nařizuje zpracovávat koncepce rozvoje sportu. Musejí je mít hotové do 18 měsíců po nabytí účinnosti novely, která začne platit v lednu 2017. Zatím tak tuto povinnost nemají.

Kraje rozdělují na sport více jak deset miliard korun

Podle dřívějších údajů Českého olympijského výboru kraje rozdělují na sport více než deset miliard korun. Přesné údaje ale podle Kloboučkové neexistují také kvůli nejasným hranicím, co patří do podpory sportu a kde se jedná o dotace na volný čas a zdraví občanů. Ze státního rozpočtu půjde od roku 2017 na sport šest miliard korun ročně.

Koncepce by měly popsat priority samospráv v oblasti sportu, které by se následně měly odrážet v dotačních programech. Přístup měst se ale liší. „Některá statutární města vůbec nevypisují žádné specifické dotační programy na sport. Považujeme to za velmi špatnou praxi, protože není vůbec jasné, jak se peníze přerozdělují,“ uvedla Kloboučková.

1 minuta
Transparency International o financování sportu
Zdroj: ČT24

Ministerstvo školství chce na začátku roku nabídnout obcím a krajům metodiku, jak má koncepce rozvoje sportu vypadat. „Chceme zajistit, aby nebyly tvořeny rozdílně,“ poznamenal Karel Kovář z odboru sportu.

Od roku 2017 vzniknou rejstříky sportovců a na ně zaměřených zařízení

Pro lepší informovanost všech zainteresovaných subjektů vzniknou v roce 2017 rejstříky sportovců, sportovních organizací a sportovních zařízení, které také přinesla novela zákona o podpoře sportu. Ministerstvo se chce rovněž s kraji a městy dohodnout na společném financování projektů z různých veřejných zdrojů, doplnil Kovář.

V první polovině příštího roku chce ministerstvo školství předložit nový zákon o podpoře sportu, který popíše postavení sportovců a trenérů i vzdělávání ve sportu. Podzimní volby ho ale mohou ohrozit. „Chceme ho připravit a předložit, aby prošel připomínkovým řízením. Víme, že to je velmi obtížný úkol, vzhledem k tomu, že rok 2017 je rok volební,“ připustil Kovář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...