Třebíč - Je to nepříjemné, ale každému z nás se někdy stane, že onemocní. V lepším případě člověk vyleží nachlazení přes víkend, v horším musí strávit doma někdy i několik týdnů, během kterých je závislý na pomoci státu. Kolik mu ale stát v době nemoci zaplatí a jaké podmínky musí nemocný splňovat?
Podmínky nároku na nemocenské dávky jsou v zásadě dvě - uznání dočasné pracovní neschopnosti a účast na nemocenském pojištění. Rozhodné období pro poskytnutí nemocenské je podle platných zákonů dvanáctiměsíční, pokud tedy nemocný nemocenské pojištění v tomto období neplatil, žádné dávky nedostane. A to platí nejen pro nemocenskou, z nemocenského pojištění totiž stát poskytuje ještě další tři dávky - podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitou pomoc v mateřství.
Z čeho se nemocenská počítá?
Základem pro výpočet výše nemocenské je takzvaný denní vyměřovací základ. Ten se získá tak, že se vydělí započitatelný příjem, tj. veškerý příjem podléhající pojistnému na sociální zabezpečení, počtem kalendářních dnů v rozhodném období. Tento základ však ještě podléhá redukci, při které platí princip progrese. Z částky do výše 550 korun se započte 90 procent, maximálně 495 korun. Z částek od 551 do 790 korun se započítá 60 procent, tedy maximálně 144 korun, které se připočtou k první sumě. K základu vyššímu než 790 Kč se nepřihlíží, a tak může největší částka pro výpočet nemocenské dosáhnout maximálně 639 korun (495 + 144). Tzv. podpůrčí doba, po kterou nemocný může nemocenské dávky pobírat, je jeden rok.
Změny chystané od 1. ledna 2009
Pokud od prvního ledna příštího roku nabude platnosti zákon číslo 187/2006 Sb., vyplácení nemocenské se výrazně změní. V prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti bude peníze zaměstnanci poskytovat jeho zaměstnavatel - jedná se o tzv. náhradu mzdy. Tato náhrada bude opět podléhat redukci při výpočtu daňového vyměřovacího základu. Nově jsou stanoveny tři redukční hranice a jim odpovídající sazby zápočtu - 90 procent, 60 procent a 30 procent. Náhrada ovšem nebude poskytována první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti a bude se vyplácet jen za pracovní dny a placené svátky.
Zaměstnavateli bude kompenzovat peníze vyplacené zaměstnanci, který ale nepracoval, stát. Celkové náklady, které s tím zaměstnavatel bude mít, ale zřejmě nepokryjí. Kompenzace totiž bude mít formu snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění.
Od 15. dne bude již opět nemocenská plně v režii státu. Do 30. dne pracovní neschopnosti bude činit 60 procent daňového vyměřovacího základu, v období od 31. do 60. dne se zvedne na 66 procent a v případě delší neschopnosti bude mít zaměstnanec nárok na 72 procent daňového vyměřovacího základu.
