Klaus: V dohledné budoucnosti euro nepřijmeme

Brusel - V dohlédnutelné budoucnosti Česká republika euro nepřijme, jak dnes v Bruselu po schůzce s belgickým premiérem Yvesem Letermem zdůraznil český prezident Václav Klaus. Česká hlava státu rovněž podotkla, že po dvě desítky let varovala před možnými riziky, které může přinést zavedení společné evropské měny pro velmi heterogenní seskupení zemí.

V současnosti prochází společenství unijních zemí platících eurem vážnou krizí. Některé její země se dostaly do vážných dluhových problémů. Eurozóna jim kvůli tomu musela společně s dalšími partnery přijít na pomoc. O ní zažádaly už tři země eurozóny - Řecko, Irsko a jako poslední také nedávno Portugalsko.

Klaus: Belgicko-české vztahy jsou výborné

Společně s belgickým premiérem si Klaus pochvaloval, že belgicko-české vztahy jsou jak po politické, tak po ekonomické stránce výborné. Kvůli tomu v nich prý nejsou žádné problémy, takže se oba státníci bavili i o širších otázkách, jako je třeba prohlubování integrace EU či její další fungování.

Václav Klaus

„Česká republika neplánuje v dohlédnutelné, předvídatelné budoucnosti vstoupit do eurozóny.“

V těchto náhledech prezident připustil, že mezi nimi panují v některých věcech odlišné názory. Dáno je to prý mimo jiné tím, že zatímco Belgičané platí eurem, tak Češi nikoli. Podotkl také, že pro Belgii, která už předtím žila v jisté menší měnové unii, být členem eurozóny je zcela racionálním krokem. „Otázkou je, jestli je to racionálním krokem i pro všechny zbývající země eurozóny,“ doplnil Klaus.

Česko podle nedávného vyjádření premiéra Petra Nečase přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny budou vyšší než náklady na zavedení jednotné evropské měny: „Pro nás je přijetí eura bytostně ekonomické rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí politicko-ideologické.“

Pro Českou republiku nyní není přijetí eura aktuální, vláda proto nebude stanovovat žádné konkrétní datum, kdy by Češi měli vyměnit koruny za eurobankovky a euromince. „Zaprvé nesplňujeme kritéria pro vstup do eurozóny, zadruhé v tuto chvíli považujeme za výhodnější mít nezávislou měnu s volným kurzem,“ dodal premiér.

V současnosti se eurem platí v sedmnácti zemích. Jako poslední ho zatím zavedlo Estonsko, jednotná evropská měna estonskou korunu nahradila na počátku letošního roku. Z východoevropských zemí se Estonsko stalo třetím členem eurozóny, a to po Slovensku a Slovinsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin sestoupil pod 90 tisíc dolarů, vymazal letošní zisky

Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. V noci na úterý poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů (zhruba 1,87 milionu korun). Kolem 7:45 SEČ se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty. Vymazala tak své letošní zisky.
před 35 mminutami

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
včera v 10:20

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
včera v 08:02

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
včera v 06:00

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025
Načítání...