Příbor - Spolu s postupnou deregulací nájemného či zvyšováním cen za elektřinu a plyn se budou mnoha občanům zvyšovat náklady, které na své bydlení budou muset měsíčně vydat. Co si počít v případě, že z jakéhokoliv důvodu rodinné finance nestačí? Stát na případ finančního nedostatku pamatoval dvěma sociálními dávkami, které jsou určeny na pomoc při hrazení nákladů na bydlení. Jde o příspěvek na bydlení a o doplatek na bydlení.
Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení je dávkou státní sociální podpory, jejíž formou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na dávku má vlastník či nájemce bytu, který je zde přihlášen k trvalému pobytu, spolu s ním jsou posuzované všechny osoby, které mají v bytě trvalé bydliště (přitom nezáleží na tom, zda zde skutečně bydlí či nikoliv).
Příjmy jednotlivců či rodiny se posuzují vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí - např. pro nárok na příspěvek na bydlení ve IV. kvartále (od října do prosince 2008) se vychází z příjmů za III. kalendářní čtvrtletí (od července do září 2008).
Do nákladů na bydlení se nezapočítává pouze nájemné, ale také náklady na energie, vodné, stočné, náklady na svoz odpadů, vytápění apod. Pokud jsou žadateli o příspěvek vráceny přeplatky např. na zálohách na energie či na služby v bytě, projeví se tato skutečnost při vyměření nákladů na bydlení, ze kterých je při výpočtu dávky vycházeno.
Algoritmus pro výpočet příspěvku na bydlení je poměrně komplikovaný. Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemce bytu, pokud jeho náklady na bydlení přesahují příjem všech společně posuzovaných osob vynásobený koeficientem 0,30 (pro Prahu 0,35). Současně nesmí tento násobek příjmu a koeficientu 0,30 (u Prahy 0,35) přesáhnout tzv. normativní náklady. Samotná výše příspěvku na bydlení pak činí rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a příjmem všech společně posuzovaných osob vynásobeným násobkem 0,30 (u Prahy 0,35).
Normativní náklady se různí podle toho, zda žadatel bydlí v nájemním bytě nebo je vlastníkem, popř. družstevníkem. Významnou roli hraje také počet obyvatel obce, ve které žije. Přesné hodnoty normativních nákladů ukazují následující tabulky.
Doplatek na bydlení
Doplatek na bydlení je dávkou pomoci v hmotné nouzi. Jejím účelem je, aby společně s vlastními příjmy žadatele (a společně posuzovaných osob) a příspěvkem na bydlení pomohl uhradit náklady na bydlení. Pro účely doplatku na bydlení jsou společně posuzované stejné osoby, jako u příspěvku na bydlení, tj. ti, kteří mají v bytě trvalé bydliště. Zákon rovněž umožňuje, aby se za nájemce pro účely doplatku na bydlení považoval např. žadatel žijící na ubytovně, v azylovém domě apod.
Nárok na dávku má žadatel, který má současně nárok na příspěvek na bydlení a na příspěvek na živobytí (další z dávek pomoci v hmotné nouzi). Cílem je, aby po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení žadateli zůstala částka živobytí (de facto jejich životní minimum). Současně platí ale podmínka, že nárok na doplatek na bydlení nevzniká v případě, že žadatel bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení, o které je povinen požádat svoji obec.
Nabídka sociálních dávek pro hrazení nákladů na bydlení není příliš široká, ale doufejme, že je natolik účinná, že rodiny s nízkými příjmy s pomocí dávek hrazení svého bydlení úspěšně zvládnou a nebude jim hrozit ztráta bydlení.
