Praha – Balík reforem, který připravil Nečasův kabinet, není dokonalý, neboť je výsledkem lidské práce a koaličního kompromisu. Na snídani pořádané Slovensko-českou obchodní komorou to připustil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Sám by si například dokázal představit mnohem razantnější zvýšení daně z přidané hodnoty. V rozhovoru pro portál ČT24 nicméně dodal, že usilovat o změnu již dohodnutých reforem nehodlá. Přestože nejsou ideální, jdou podle něj správným směrem.
Všechna zásadní vládní rozhodnutí byly kompromisy. „To, co jsem si přál, bylo povinné pojištění místo dobrovolného ve druhém pilíři,“ uvedl Kalousek s tím, že to není jediná výhrada, kterou k reformám má. Úplný výčet by byl dlouhý. Patří do něj také například snížení zdanění práce na úkor zdanění spotřeby.
„Země, která bojuje s nezaměstnaností, chce dosáhnout konkurenceschopnosti, má mít co nejméně zdaněno pracovní místo. My nemáme nejvíc zdaněny buřty, my máme nejvíc zdaněno pracovní místo,“ řekl ministr v rozhovoru pro portál ČT24. „Každý bod, o který by se snížila odvodová zátěž na pracovní místo, by byl dobrý a přispěl by ke snížení nezaměstnanosti v České republice,“ dodal.
Miroslav Kalousek
„Z určitého pohledu není problematika veřejných rozpočtů nic jiného než válka dobře organizovaných menšin, které ze společného krajíce chtějí ukrojit víc, než jim přísluší, s neorganizovanou menšinou, které si říká daňoví poplatníci.“
Start reforem bude pozvolný, proto nás nyní čeká „parametrická řezničina“
I přes nedostatky, které na reformách vidí, jdou podle Kalouska správným směrem. „Bez těchto reforem je dlouhodobá udržitelnost státního rozpočtu nemožná,“ míní Kalousek. Problémem je ovšem to, že nástup pozitivních efektů reforem bude pozvolný. „Kdyby ty reformy byly dokonalé, jako že nejsou, jsou dílem lidským a ještě výsledkem koaličního kompromisu, a kdyby byly startovány teď hned, jako že teď hned startovány nejsou, tak setrvačnost pozitivního dopadu do veřejných rozpočtů jsou minimálně čtyři roky,“ upozornil.
Aby do té doby Česko udrželo deficity veřejných financí na udržitelné úrovni, která by zajistila to, že se země nevydá řeckou cestou, si vyžádá úspory, po nichž právě nyní vláda sahá. „Čeká nás parametrická řezničina,“ prohlásil Kalousek na adresu zvyšování DPH, omezení valorizace penzí, zrušení zelené nafty a dalších škrtů.
V Evropě končí 40letá éra lehkovážného žití na dluh
Kalousek rovněž připomněl, že Evropa nyní prochází zásadním přerodem. Končí podle něj éra rozhazování za každou cenu jen proto, aby se zvyšoval blahobyt obyvatel. Toto období v Evropě trvalo ne 20, ale dokonce 40 let a odstartovaly ho ropné šoky. „Tehdejší politické reprezentace vystoupily na pódia a řekly: 'Tohle nesmí dopadnout na obyčejné lidi, my jsme tady od toho, abychom zajistili, že jim neklesne životní úroveň.' To ale nešlo jinak, než že si na to začali půjčovat od budoucích generací,“ popsal Kalousek. Výsledkem jsou vysoké dluhy a nízká konkurenceschopnost, se kterými nyní musí Evropa bojovat.
„Teď neexistuje jiná cesta, než že si všichni v Evropě snížíme reálné příjmy nebo si je aspoň zmrazíme. A ty prostředky z toho nalijeme do efektivních investic, tedy zejména do technologického pokroku,“ soudí Kalousek.
Vydat se touto cestou v Evropě zvyklé po dlouhá desetiletí na růst blahobytu bude nicméně velmi obtížné. „Buď se to prosadí bez velkých sociálních otřesů, nebo se to neprosadí. Pak dojedeme na zeď a o tu zeď si pořádně rozbijeme ústa,“ zdůraznil ministr. Jak daleko je ta zeď, je podle něj těžké odhadnout. Důvěra trhů, která na to má zásadní vliv, je totiž jen těžko měřitelná emoce. „Ty hodiny ale tikají a důvěra není. Proto to (škrty a reformy) česká vláda dělá,“ uzavřel.
