Kalousek: Chce ODS referendum? Ať se dohodne s komunisty

Praha – Pokud ODS chce, aby Češi o evropské fiskální unii rozhodovali v referendu, bude muset v Poslanecké sněmovně získat hlasy komunistů. V Událostech, komentářích to uvedl ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že jeho strana všelidové hlasování nepodpoří. Stejný postoj zastává i místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Z vládního tábora referendum podporují vedle ODS i Věci veřejné, pro jeho vyvolání by však bez komunistů neměly dost hlasů.

„Dopředu avizuji – protože všichni ministři TOP 09 na vládě nehlasovali pro ratifikaci referendem – že pro to nebudeme hlasovat ani v Poslanecké sněmovně. Je velmi pravděpodobné, že pokud se ODS nedohodne s komunisty ani s částí sociálních demokratů, nebude dostatek hlasů,“ uvedl v Událostech, komentářích Miroslav Kalousek. Jeho strana požaduje parlamentní cestu ratifikace, která by podle něj měla proběhnout ještě v tomto volebním období.

ČSSD jednorázové referendum odmítá

Podporu referenda, které by sněmovna schvalovala v podobě mimořádného zákona, však za sociální demokraty záhy odmítl jejich místopředseda Jiří Dienstbier. „Nemyslím si, že je důvod o této věci konat referendum,“ konstatoval. „Je to pokrytectví. Ta samá strana (ODS – pozn. red.), která vždy referendum odmítala, se vždy vymluví na jednorázové referendum, kdykoli se bojí říct na rovinu, jaký je její postoj.“

Jediná pro ČSSD přípustná cesta by bylo vytvoření obecného zákona o referendu, tedy právní normy, kterou český systém dosud postrádá a která by definovala pravidla, za kterých mohou lidé referendum vyvolat. V momentálním stavu totiž o všelidovém hlasování vždy přijímá parlament mimořádný zákon.

ODS však prosazuje striktně jednorázové referendum, jak uvedl její místopředseda Alexandr Vondra. „Já také nejsem fanatickým přívržencem pořádat referendum ke každé drobnosti,“ odmítl požadavek ČSSD.

Smlouva o fiskální odpovědnosti novelizuje Lisabonskou smlouvu a jejími myšlenkovými autory jsou německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Uvažuje o tom, že pokud členové eurozóny neudrží deficit pod třemi procenty, stihnou je automatické sankce. Země eurozóny by také podle dohody ze summitu měly hospodařit s vyrovnanými rozpočty nebo skončit každý rok v přebytku. Evropská komise by také mohla členské státy žalovat. Změněný chod eurozóny by se Česka dotknul teprve ve chvíli, kdy by ČR společnou evropskou měnu přijalo.

Premiér Petr Nečas (ODS) po jednání vlády upozornil, že vláda bude potřebovat zmocnění prezidenta předtím, než bude moci smlouvu v EU vyjednat a podepsat. Podle ústavy totiž má mezinárodní smlouvy sjednávat prezident, a kabinet tak musí zmocnit k zastupování. Václav Klaus by tak celý proces mohl zablokovat už v počátku, protože se k tomuto centralizačnímu kroku staví negativně a již dříve avizoval, že „za zbytek svého prezidentování žádnou takovou smlouvu nepodepíše“.

ODS ve své cestě za jednorázovým referendem argumentuje tím, že smlouva o fiskální zodpovědnosti zásadně změní fungování eurozóny. K jejímu členství se přitom Češi zavázali při vstupu do Evropské unie v roce 2004 (byť nebyl stanoven termín) a podle občanských demokratů by se nyní měli rozhodnout podruhé a znovu. Právě proto nejsilnější pravicová strana navrhuje spojit hlasování o fiskální unii s hlasováním o přijetí eura.

„Referendum je vždycky nebezpečné a svým způsobem riskantní, ale v některých výjimečných a oprávněných případech je důležité,“ argumentuje Vondra. „Je férové se lidí zeptat na názor, protože oni rozhodli, ale podmínky se od té doby s vysokou pravděpodobností zásadně změní.“

Česko nebude transparentní pro své partnery, varuje Kalousek

Kalousek ovšem nabízí zcela odlišný pohled. Podle něj Češi ani většina politiků při podpoře vstupu Česka do EU netušila, jak v detailech společenství funguje, a nemohla předvídat jeho proměny. Hlasovala tak spíše pro zahraničně-politické směřování, které se podle něj s přistoupením k fiskální unii nezmění. „Všichni chápou, že během let se procesy vyvíjejí, instituce se modifikují a o tom už mají rozhodovat politici a umět na sebe vzít tu politickou zodpovědnost,“ soudí Kalousek. „My říkáme 'ano', myslíme si, že je pro Českou republiku prospěšné, abychom k tomu přistoupili, a jsme připraveni o tom politicky rozhodnout v Poslanecké sněmovně.“

Ministr financí zároveň odmítl návrh koaliční ODS, aby se referendum konalo před vstupem do eurozóny, který je momentálně v nedohlednu. Pro zahraniční partnery by se podle něj stalo Česko nečitelné.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Meta vyhrála soudní spor o převzetí služeb Instagram a WhatsApp

Společnost Meta Platforms vyhrála ostře sledovaný spor o akvizici sítě pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikace WhatsApp. Podle amerického soudu firma jejich převzetím neporušila antimonopolní zákon, protože si tak nemonopolizovala trh sociálních sítí. Informuje o tom agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Potíže služby Cloudflare zasáhly síť X nebo chatbota ChatGPT

Internetovou infrastrukturní službu Cloudflare v úterý odpoledne postihl výpadek. V jeho důsledku hlásili problémy uživatelé řady webů, například sociální sítě X.com, velkého jazykového modelu ChatGPT od společnosti OpenAI nebo služby Downdetector, která slouží právě pro sledování výpadků.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německá vláda čelí krizi kvůli důchodovému balíčku

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.
před 14 hhodinami

Žádná firma není imunní proti splasknutí bubliny AI, míní šéf Alphabetu

Pokud by splaskla současná bublina umělé inteligence (AI), zasáhlo by to všechny firmy, včetně Googlu. Řekl to v rozhovoru se zpravodajskou televizí BBC News generální ředitel Alphabetu Sundar Pichai. Dodal, že současná vlna investic do AI představuje mimořádný moment, připustil ale i prvky iracionality na trhu.
před 15 hhodinami

Evropská komise vyšetřuje cloudové platformy Amazonu a Microsoftu

Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services a Microsoft Azure. Komise, jež plní i funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké firmy Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu splňovat přísnější podmínky.
před 15 hhodinami

Bitcoin sestoupil pod 90 tisíc dolarů, vymazal letošní zisky

Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. V noci na úterý poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů (zhruba 1,87 milionu korun). Kolem 7:45 SEČ se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty. Vymazala tak své letošní zisky.
před 16 hhodinami

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
17. 11. 2025

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
17. 11. 2025
Načítání...